12 otázek pro Veřejnou kulturní budovu v Chlumci nad Cidlinou

Můžete nám vlastními slovy představit váš projekt? V čem je podle vás jeho největší přínos?

Chlumec nad Cidlinou měl po mnoho desítek let knihovnu v cizí budově, konkrétně v místní sokolovně, kde jsme platili nájemné. Knihovna se navíc nacházela mimo centrum města a ještě v druhém nadzemním podlaží bez výtahu, což znamenalo, že starší a zdravotně handicapovaní občané ji nemohli navštěvovat. Se 70 000 svazky však šlo o druhou největší regionální knihovnou v okrese Hradec Králové, takže nám na ní pochopitelně záleželo. Novou budovu najdeme přímo na Klicperově náměstí. Její přínos vidíme hlavně v tom, že jde o budovu moderní, která splňuje i pro příští generace nejnáročnější parametry pro kvalitní školní výuku a pro krásné a klidové knihovnické prostředí. Budova navíc velmi dobře a citlivě zapadá do samého středu náměstí, vždyť ctí i původní tvar dřívější stavby.

K jakým účelům budova v současnosti kromě sídla knihovny slouží a pro koho je primárně určena?

Přízemí budovy je určeno pro činnost regionální knihovny a informačního centra, které má díky tomu nejlepší možnou polohu přímo ve středu města. V posledních deseti letech se turistický ruch v Chlumci nad Cidlinou několikanásobně zvýšil. Kromě barokního zámku Karlova Koruna, kam zavítá zhruba 25 000 turistů ročně, láká město také oblíbeným koupalištěm s kempem a dětským zábavním centrem FAJNPARK. Knihovna za pouhý rok od otevření navýšila počet registrovaných čtenářů na dvojnásobek a toto číslo se stále zvyšuje. Je to proto, že o knihovnu doslova „zakopnou“ i obyvatelé z okolních obcí, kteří do města dojíždí za nákupy. Druhé nadzemní podlaží pak slouží primárně pro výuku žáků místní ZUŠ, jak v nehudebních oborech výtvarných a tanečních kroužků, tak pro veliké dechové hudební těleso. Tytéž prostory nicméně slouží i knihovně pro pořádání besed občanů se zajímavými hosty a pro pravidelné kurzy Univerzity III. věku. Počet účastníků těchto kurzů stále narůstá, jsou velmi oblíbené.

Nová budova vyrostla na místě staršího zbouraného objektu – jak dlouho trvaly stavební práce od položení základního kamene až do otevření veřejnosti? Narazili jste v průběhu na nějaké komplikace?

Nová budova vyrostla na místě asi dvě stě let starého objektu, jehož statika byla vážně narušena. Město se potýkalo s průtahy při získání stavebního povolení hlavně kvůli enormnímu tlaku orgánů památkové péče na zachování skeletu budovy. Několik aktivistů se snažilo stavbě zamezit všemi prostředky. Dostali jsme se i do pořadu ČT 1 Černé ovce, a to dokonce dvakrát! Svolení k výstavbě nové budovy muselo dát jako poslední odvolací orgán i Ministerstvo kultury ČR. Protože práce probíhaly v husté zástavbě na Klicperově náměstí, musely být splněny i neúměrně vysoké finanční podmínky dočasného záboru soukromých pozemků v sousedství budovy. Výstavba trvala celkem 14 měsíců a na den otevřených dveří přišly tisíce občanů. Těšilo nás, že město mělo v zádech téměř stoprocentní podporu místních obyvatel. Desetitisíce knih pomáhali stěhovat i dětské sportovní oddíly, Junáci a mladí hasiči.

Jaké udržitelné technologie budova využívá? Kolik energie se díky nim ušetří?

Celý objekt je nízkoenergetický, téměř v pasivním standardu. Klademe důraz na minimální emise znečišťující životní prostředí, a tím i na minimální uhlíkovou stopu, která prokazuje šetrnost stavby k životnímu prostředí. Zároveň nám šlo o maximální komfort vnitřního prostředí budovy z pohledu uživatele, takže využíváme neustále čerstvého vzduchu ze vzduchotechnických jednotek s rekuperací, s možností vytápění i chlazení. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch – voda s invertorem. Ostatní technologická zařízení jsou navržena s ohledem na maximální úsporu elektrické energie, takže například veškerá svítidla máme v úsporné technologii LED a výtah využívá rekuperaci energie. Mezi pasivními prvky patří například slunolamy, které budovu chrání před přímým slunečním svitem a přehříváním, což obratem zase šetří energii na technologické chlazení vnitřních prostor. Z hlediska úspory se dostáváme na hodnotu asi 45 % spotřeby celkové energie oproti referenční budově. Tuto úspornost máme doloženou více než dvouletým provozem a konkrétními spotřebami, které projekční předpoklady potvrzují.

Kdo stojí za projektem budovy a prvotním nápadem na její výstavbu?

Za projektem budovy a prvotním nápadem na její výstavbu stojím neskromně já jako starosta a posléze i tehdejší zastupitelstvo, které čítá jednadvacet členů.

Výstavbu se vám podařilo realizovat pouze z rozpočtu města bez dalších dotací, což je v současnosti spíše vzácnost. Bylo těžké prostředky najít? Na kolik stavba vyšla?

Výstavba byla realizována výhradně z městského rozpočtu. Dotace na knihovny nebo na ZUŠ nebyly vůbec podporovány v národních i evropských dotačních titulech, což bylo s podivem. Je pravdou, že v současnosti se již nějaké dotační tituly na toto téma snad vyskytly. Přestože knihovna i ZUŠ slouží celému regionu s 15 000 spádovými obyvateli, okolní obce také žádnou částkou nepřispěly. Přímé stavební náklady dosáhly 18,5 milionu korun s DPH a vybavení interiéru stálo 1,3 milionu korun.

Co pro vás osobně znamená účast v soutěži E.ON Energy Globe?

Účast v soutěži E.ON Energy Globe je pro nás prestižní záležitostí, a proto je nám samozřejmě také ctí, že jsme byli vybráni do úplného finále. V došlé internetové poště mě vaše soutěž velmi zaujala a myslím si, že čím více obyvatel se prostřednictvím této formy propagace dozví něco nového o úsporách energií a o tom, kde lze tyto aktivity dokonale skloubit s moderní architekturou, tím lépe. Vždyť žijeme v 21. století.

Máte představu, kolik lidí knihovnu reálně navštěvuje? Přitahuje nová budova zájem okolí? Jezdí se na ni dívat například turisté?

Knihovnu reálně navštěvují pravidelně desítky až stovky obyvatel každý den, pravidelně také žáci ZUŠ. Info centrum je velmi aktivní od jara do podzimu. Knihovna se stala centrem zájmu také pro zaměstnance jiných knihoven, převážně z Královéhradeckého a Pardubického kraje, což může sloužit jako dobrá motivace i pro samosprávy jiných měst, aby i tam byly provedeny změny. Smutná pravda je, že knihovny jsou většinou umístěny ve starých a často i velmi nevyhovujících prostorách se špatným osvětlením, nadměrnou vlhkostí a dalšími problémy. To samé tvrzení bohužel snese i umístění a stav budov ZUŠ, které jsou na okraji zájmu ministerstva školství. Je to škoda, protože mladá generace potřebuje dobré podmínky, aby mohla náležitě kulturně růst. Jiným městům přejeme, aby knihovny a výukové prostory ZUŠ také brzy vyšperkovala. Zaslouží si to.

Jak projekt nové knihovny a pasivní budovy přijali občané města? Dávali vám najevo velkou podporu?

Obyvatelé nám vyjadřovali pro záměr stavby velkou podporu. Jak jsem zmínil, po medializaci v Černých ovcích, což rozhodně nebyla nestranná reportáž, jsem mnoha kolegům starostům i na Svazu měst a obcí ČR vysvětloval, o co jde, a i zde jsem měl velikou morální podporu.

Máte nějaké pozitivní ohlasy od okolních měst nebo obcí? Inspirovali jste svým projektem někoho?

Předpokládám, že jsme naším celkem originálním projektem inspirovali další starosty, aby i v jiných městech moderní veřejné budovy rostly. Domnívám se, že náš projekt snese náročné parametry v ranku tzv. SMART CITY, tedy chytrých řešení při výstavbě veřejně prospěšných budov.

Připravujete nějaké další ekologické projekty? Provozuje město ještě nějakou jinou aktivitu tohoto druhu?

Ano, připravujeme další ekologické projekty, tzv. EPC. Jedná se o snížení energetických ztrát na komplexu budovy naší velké základní školy pro 800 žáků, dále budov dvou mateřských škol, kam jich dohromady chodí 220, a Občanského centra neboli Domu dětí a mládeže pro dalších 500 žáků. Snížení chceme docílit pomocí solární energie, výměny svítidel za LED a výměny oken.

A malé zasnění na závěr. Představte si, že jste v naší soutěži vyhráli… Máte nějakou vizi, se kterou by vám soutěž mohla výrazně pomoci?

Vizi mám. Protože jsem starostou svého města již 22 let, ať vyhrajeme, nebo ne, chtěl bych tuto soutěž pomoci výrazně propagovat na jednáních Svazu měst a obcí ČR, ať v plénu, nebo prostřednictvím měsíčníku INS, který svaz vydává pro téměř 3000 obcí. Osmnáct let vedu ve svazu pracovní skupinu obcí tzv. II. typu a jsem také členem předsednictva Komory měst tohoto svazu. Kéž by bylo v budoucnu vyhlášeno víc takovýchto užitečných projektů, protože spoléhat pouze na stát nelze. V současné době jsou obce přímo roztrpčeny přístupem vlády k rozpočtům obcí (RUD). Velké energetické společnosti ve spojení se samosprávami, které dohromady čítají 6300 českých a moravských obcí, mohou dokázat mnoho dobrého pro rozvoj republiky, aby se našim občanům dobře žilo.