12 otázek pro Voda na 100 způsobů

Můžete nám svůj projekt představit vlastními slovy a popsat, jak funguje? V čem je podle vás jeho největší přínos?

Projekt W.A.T.E.R – in other ways je dvouletý mezinárodní projekt, do kterého se zapojuje šest škol z Evropské unie, včetně té naší. Jedním z kritérií výběru škol byla blízkost vodního zdroje, vybrány byly tedy tři školy „slané – přímořské“ a tři školy „sladké – vnitrozemské, říční“. Hlavní impuls vzešel od našich žáků, kteří si začali všímat nedostatku vody v krajině a průvodních jevů, jako jsou vyschlé prameny potoků a řek, vyschlé studny, usychající a „bezbranné“ lesy. Žáci si také všimli, že tento problém sahá daleko za hranice naší země, a proto učitelé naší školy využili možností programu Erasmus+, aby oslovili podobně smýšlející žáky a učitele z okolních zemí. Školy spolu úzce spolupracují, komunikují a řeší dané úkoly a aktivity, a to formou videokonferencí a osobních setkání, kde své výsledky v angličtině prezentují, porovnávají a hodnotí. Výstupem pak bývá třeba vícejazyčný atlas či časopis. Jako největší přínos projektu vidíme hlavně vzdělávání žáků, jejich rodičů a zaměstnanců školy. Jedním z cílů, který se podařilo naplnit, byla změna povědomí o vodě jako takové a následně jednoduché a praktické návody na to, jakým způsobem s ní šetrně a ekologicky nakládat.

S kolika dalšími školami v zahraničí nebo i u nás na projektu spolupracujete a jak přesně funguje mezinárodní program Ekoškola?

Škola pracuje s pěti zahraničními školami – z Itálie, Chorvatska, Španělska, Portugalska a Litvy. Projekt je výrazně ekologicky zaměřený a téma VODA je i jedním z témat jiného mezinárodního programu EKOŠKOLA, do kterého je naše škola zapojena již sedmým rokem a mateřská škola pátým. Projekt W.A.T.E.R. se s mezinárodním programem Ekoškola pouze vzájemně tematicky doplňuje, přímo spolu nesouvisejí. Program Ekoškola je vystavěn na takzvaných sedmi krocích, které procházejí skrze daná témata – v mateřské škole to jsou témata Voda, Odpady, Prostředí a Jídlo, ve škole základní ještě navíc Energie, Doprava, Biodiverzita, Klimatické změny, Šetrný spotřebitel. V rámci školního roku se vyberou alespoň dvě témata, za která převezme zodpovědnost ekotým. Ten vytvoří ekokodex (jakási pravidla), následně provede analýzu stavu a vytvoří plán činností, který pak sleduje a vyhodnocuje. O výsledcích informuje širokou veřejnost, se kterou i spolupracuje, přičemž všechny tyto činnosti se odráží do environmentální výchovy v rámci vzdělávacích aktivit.

Co se skrývá pod zkratkou W.A.T.E.R.?

Název projektu Voda na 100 způsobů je volným překladem oficiálního názvu, který je v angličtině W.A.T.E.R. – in other ways, přičemž slovo water neboli voda, je současně i akrostichem pro jednotlivé aktivity. W značí war of survival neboli válku o přežití a otázku, zda máme dostatek pitné vody pro všechny. A je pro alternativní zdroje a ničivou a užitečnou energii vody. T značí transport and travelling, tedy dopravu, přepravu a cestování, kdy je voda vnímána / pojímána jako dopravní tepna. E je pro ekologii a znečištění a ochranu vody. A konečně R značí rekreaci a vodoléčbu, vodu jako lék i prostředek k relaxaci.

Jak probíhá zkoumání vody v podání žáků vaší školy? Jaké jsou výstupy? Co jste zjistili?

Žáci se v rámci projektu zabývali několika věcmi. Na začátku zjišťovali přítomnost jakéhokoli dalšího vodního zdroje  v obci než je pitná voda z kohoutku formou anketních lístků, ať už šlo o studny, potůčky nebo jiné. Výsledkem byla Mapa vodních zdrojů obce Melč. Ve svých domovech formou dotazníkového šetření zkoumali, zda zachytávají dešťovou vodu a jakým způsobem je využívána. Výsledky jsme srovnávali s ostatními zapojenými státy a byly příznivě překvapivé v tom, že 90 % dotázaných českých domácností dešťovou vodu zachytává a využívá. Oblasti přímořské mají v tomto ohledu naopak minimální zkušenost. Dále žáci skrze vlastnoručně vyrobený srážkoměr měřili množství srážek v průběhu jednoho měsíce a zkoumali vodu jako zdroj možné energie. Sestavili vodní mlýnek, který jim po uvedení do provozu „rozsvítil žárovku“, a tak byli na vlastní oči svědky přeměny energie vodní v elektrickou.

Jak podle vás v Česku hospodaříme s vodou v krajině, v zemědělství a v domácnostech? Jsme šetrnější než okolní státy, nebo spíše naopak?

V této problematice nejsme erudovanými odborníky a průzkumy tohoto typu nebyly ani cílem našeho projektu, neboť jsou pro žáky příliš náročné a abstraktní. Na základě vypozorovaného však můžeme konstatovat, že v rámci hospodaření s vodou si v porovnání s partnerskými školami nestojíme nejhůře. Jistě za to může i příslovečná česká šetrnost a spořivost. Ukázalo se taky, že státy vnitrozemské trápí problém nedostatku vody mnohem více než státy přímořské. A je to logické z podstaty věci. Česká republika je sice střechou Evropy, ale máme obrovské rezervy v zachytávání srážek a vysychání a kácení lesů nám tento nedostatek dělá ještě větším. Státy přímořské mají vody dostatek v moři, nicméně intenzivně vnímají výrazný úbytek srážek.

Spousta lidí u nás má problém s přijímáním nových faktů, například sucha, protože „přece na vlastní oči vidí“, že třeba celý květen propršelo. Jak na to nahlížíte? Setkáváte se při svých aktivitách spíše s odporem, nebo pochopením veřejnosti?

Škola se stejně jako obec nachází uprostřed čisté přírody a v souladu s ní se i snaží žít. Škola spolu s obecními spolky hasičů nebo rybářů spoluvytváří bohatý komunitní život a projekt W.A.T.E.R. byl další životadárnou kapkou pro tuto úzkou spolupráci. Veřejnost podporovala všechny aktivity projektu beze zbytku.

Zapojujete do svého projektu nějakým způsobem i obyvatele obce nebo rodiče žáků? Třeba prostřednictvím přednášek, prezentací nebo seminářů?

Nejenom rodiče žáků – o projektu je pravidelně informována i veřejnost, a to buď prostřednictvím webových stránek školy i projektu, obecního zpravodaje Rozmach a Radkovského zpravodaje, regionálního tisku Deník nebo celorepublikového periodika, jakým jsou Učitelské noviny. Projekt jsme široce, jednoduše a zábavně prezentovali v květnu 2019 na Akademii dětí a žáků, kde formou edukativních a uměleckých představení, zahrnující třeba scénický tanec, zpěv nebo akvabely, žáci širokou veřejnost seznamovali s možnostmi, které voda nabízí.

Co pro vás znamená účast v soutěži E.ON Energy Globe?

Před třemi lety jsme jen konstatovali, že ubývá lesů a vody. Dnes můžeme s jistotou konstatovat, že jsme v rámci dětských možností udělali hodně pro to, abychom těmto skutečnostem předcházeli. A to nejenom u nás ve škole, ale i v jiných koutech Evropy. Naše úsilí ocenila i vaše odborná porota, a tak jsme se dostali až do finále této soutěže. Pro nás je to velmi milé překvapení a ocenění, pro ostatní školy může být naše snažení inspirací. Vážíme si toho a zcela jistě pro nás tato skutečnost bude impulsem k dalším činnostem, jež mají pro budoucnost nepostradatelný smysl a význam.

V České republice bereme vodu jako něco samozřejmého. Myslíte si, že se toto vnímání bude muset do budoucna proměnit, že se voda s postupující změnou klimatu stane vzácnější?

Přáli bychom si, aby každý z nás pohlížel na vodu jako na mimořádný dar a zdroj všeho živého. Má-li tento dar sloužit co nejdéle, nejlépe napořád, je třeba o něj „s láskou“ pečovat, vážit si ho, maximálně jej využívat a zužitkovat. Pakliže k vodě budeme zodpovědně přistupovat všichni, věřím, že naše planeta zůstane nadále modrá.

Inspirovali jste svým projektem nějaké školy v okolí? Jeví další výukové instituce zájem o to, co děláte?

Věříme a doufáme, že náš projekt bude pro ostatní vzdělávací instituce příkladem dobré praxe. Třeba hned pro naši mateřskou školu, která se v rámci svých možností do projektových aktivit zapojila také. O Vodě na 100 způsobů se jinak může dozvědět každý, kdo zavítá na webové stránky školy i projektu, na web databáze evropských škol eTwinning, ERP, nebo si o nás přečte v tiskovinách, které jsme zmiňovali dříve. Uskutečnění projektu jsme také prezentovali v rámci soutěže Ekologická škola v Moravskoslezském kraji pro školní rok 2018/2019, kde naše škola za své aktivity obdržela Referenční list.

Jak škola samotná ve svých budovách přistupuje k hospodaření s vodou? Používáte nějaká úsporná opatření nebo technologie?

Škola nakládá s vodou šetrně už řadu let a realizace projektu nás posunula ještě o krok dál. Žáci nejdříve provedli průměrné měření denní spotřeby vody na jednoho studenta, po čemž následovala kampaň vyzývající k šetření vodou. Její součástí byla mimo jiné instalace perlátorů a úsporných splachovadel ve všech umývárnách, u všech zdrojů vody byly nalepeny štítky nabádající uživatele k šetření vodou, u svodů dešťové vody jsme instalovali sudy pro její odchyt s tím, že takto zachycená voda se využije k zalévání záhonů na školním pozemku. Následně jsme provedli nové měření spotřeby, která byla citelně nižší, zatímco radost dětí z dosaženého výsledku byla vysoká. Svou roli sehrává ve škole také „všudypřítomné“ Desatero H2O, jak rozumně nakládat s vodou, které vymysleli žáci pro žáky a jejich rodiny.

A malé zasnění na závěr. Představte si, že byste v naší soutěži vyhráli… Kde se vidíte za rok? Máte nějakou vizi, s jejímž naplněním by vám soutěž mohla výrazně pomoci?

Dovolíme si malou metaforu. Díky projektu jsme u žáků, učitelů a jejich rodin zaseli do jejich povědomí zázračná semínka vzácné rostlinky. Nazvěme ji společná zodpovědnost. Semínka vzklíčila, je však důležité, aby dále rostla. A k tomu je zapotřebí je pravidelně zalévat, třeba roztokem z příkladů dobré praxe, ke kterým se jako škola s kapkou troufalosti dovolujeme zařadit. Nápadů máme spoustu, čas ukáže a E.ON třeba pomůže.