Správně nastavené topení šetří tisíce korun ročně

Zanedlouho se v našich domovech roztopí kotle a radiátory začnou příjemně hřát. Ve výhodě budou domácnosti, které se na topnou sezónu připravily. Začátek podzimu je poslední šancí na kontrolu kotlů, komínů a případné opravy radiátorů. Díky sedmi základním tipům lze předejít pohromám, kdy kotel přestane v zimě vytápět, a také optimalizovat účet za vytápění.

Včasná příprava na zimu se vyplatí. Šetří čas, nervy i peníze. Ať už vytápíte kondenzačním kotlem, tepelným čerpadlem, kotlem na uhlí nebo elektrickými přímotopy, mnohdy stačí málo, abyste za teplo zaplatili o tisíce méně. „Cena kilowatthodiny ze zemního plynu se pohybuje kolem 1,50 korun, za kilowatthodinu tepla z tepláren lidé zaplatí přibližně 2 koruny a kilowatthodina elektřiny využité k vytápění stojí zhruba 2,60 korun,“ uvádí Michal Doležel ze služby E.ON Rádce. Nemusíte se hned pouštět do výměny kotle, abyste svůj účet za vytápění snížili.

Pravidelná kontrola kotle a komínu není nadstandard, ale měla by mít pravidelné místo ve vašem kalendáři. Je totiž klíčová pro bezpečnost a prodlužuje životnost kotle. Odborník by měl zkontrolovat nejen samotný kotel, ale i odvod spalin. „Především u plynových kotlů by kontrola neměla být opomíjena. Technik by se měl zaměřit na stav hořáku, těsnost spalovací komory i odvod spalin,“ říká Michal Doležel.

Ruku v ruce s kontrolou kotle jde i kontrola komínů. Důvodem je především bezpečnost. Komín zanesený spalinami může být snadno příčinou požáru. Teplota ohně v takovém případě dosahuje až 1 200 °C, takže často dochází k poškození střechy i krovů a následná rekonstrukce bývá finančně náročná. Cena kontroly kotle se přitom pohybuje okolo několika set korun.

Kolik za vytápění zaplatíte, záleží na celé řadě parametrů. Zimní teploty ovlivnit nemůžete, ale nákup paliva za rozumnou cenu ano. Především dřevo nebo pelety podléhají sezónním výkyvům – nejlevnější jsou na jaře a v létě. Ještě na začátku podzimu můžete narazit na akční nabídky. Když vytápíte zemním plynem nebo elektřinou, lze vyúčtování optimalizovat využitím akčních nabídek svého dodavatele, případně jeho změnou.

Naší pozornosti by před zahájením topné sezóny neměly ujít ani radiátory. Začněte tím, že z nich vysajete prach. Prohlédněte trubky a případná místa s korozí přetřete speciální barvou určenou na radiátory. Jestli používáte reflexní fólii umístěnou za topným tělesem, prohlédněte ji a případně vyměňte – při vytápění je užitečná, protože odráží teplo zpět do místnosti a zabraňuje tepelným ztrátám. Radiátory odvzdušněte, zkontrolujte ventily a měřidla, pokud jsou na nich umístěná (typicky v bytových domech). S nástupem zimy se přesvědčte, že jste před radiátory nepostavili velké kusy nábytku nebo je nezakrývají těžké závěsy, které by bránily cirkulaci tepla v místnosti.

Každému z nás vyhovuje jiná teplota v interiéru. Každý stupeň navíc se ale promítá do konečného účtu za vytápění. Zatímco v obývacím pokoji odborníci doporučují teplotu kolem 21 °C až 22 °C, v ložnici topení snižte nejlépe na 18 °C. I snížení teploty v interiéru o jeden stupeň přinese v konečném součtu nezanedbatelné úspory. Moderní řídicí jednotky umožňují zvolit vhodnou teplotu na denní i noční dobu. Například není nutné, aby kotel dům či byt vytápěl dopoledne a část odpoledne, kdy jste ještě v práci. Během této doby stačí interiér domu či bytu jen mírně temperovat.

Drobná úsporná opatření se mohou minout efektem, pokud váš dům vytápí zastaralý kotel na plyn nebo na uhlí. I letos na podzim můžete získat příspěvek na výměnu kotle v takzvaných kotlíkových dotacích. „Kotlíkové dotace mohou pokrýt až 85 procent investičních nákladů a jsou uznatelné až do výše 150 tisíc korun. Domácnost tak může na nový kotel získat až 127 500 korun,“ připomíná Michal Doležel, poradce ze služby E.ON Rádce. Z kotlíkových dotací lze financovat nákup automatického kotle na biomasu, stejně jako pořízení plynového kondenzačního kotle nebo tepelného čerpadla. „V našich poradenských centrech lidem rádi představíme možnosti dotační podpory a pomůžeme i s vypracováním žádosti o příspěvek,“ dodává odborník.

Ani v zimě se neobejdeme bez přísunu kyslíku. Zavřená okna brání výměně vzduchu a v místnosti narůstá koncentrace oxidu uhličitého, což vede k únavě, snížené pozornosti, bolesti hlavy nebo pálení očí. Zatímco během teplých dnů máme okna pootevřená neustále, v zimě je instinktivně zavíráme. Zimní větrání by mělo být krátké, ale intenzivní, kdy místností proženete čerstvý vzduch, ale stěny se nestihnou ochladit. Větrání v zimě by nemělo trvat déle než 5 minut. Větrejte často, v zimě klidně i jednou za 1,5 až 2 hodiny.

Každá drobná škvírka vede k tepelným ztrátám. Proto prohlédněte okenní rámy a zjistěte, zda jimi někde netáhne. V řadě případů pomohou samolepicí izolační pásky do oken, které jsou investicí v řádech desítek korun. Využít můžete také izolační fólie na okenní skla. Zjistěte, zda vám teplo neutíká pod dveřmi, efektivním opatřením jsou v takovém případě dveřní kartáče. „Podobná drobná opatření dokážou v součtu ušetřit tisíce korun ročně. Další tipy, jak doma snížit účty při vytápění, svícení nebo při provozu spotřebičů, je možné najít na webu www.eonradce.cz,“ uzavírá Michal Doležel.