Lodě proti autům: Bojujeme na správných frontách?

Kritika se nezřídka snáší především na automobilovou a leteckou dopravu, stranou však nezůstává ani nákladní lodní doprava. Oceán se postupně proměňuje v dálnici, která s cestujícími „hází“ jenom o trochu víc než naše D1 – jenom lodí převážejících kontejnery brázdí oceány více než padesát tisíc kusů. A že to jsou mnohdy pořádná monstra, největší z nich, MV Maersk Mc-Kinney Møller by, co se plochy týče, klidně „utáhla“ zhruba čtveřici fotbalových hřišť – na délku měří rovných 400 metrů.

Zajímavé je srovnání plaveb s ostatními typy dopravy. Za rok 2018 lidstvo globálně prostřednictvím dopravy vypustilo do ovzduší 8,53 miliard tun CO2. Z toho připadá Lodím na hřbet připadá bezmála 10,9 %, což je dokonce o něco málo více, než kolik uhlíkatých zplodin vyprodukuje doprava letecká (10,6 %). V porovnání s automobily, které s 73,9 % celkového množství CO2 vítězí na celé čáře, se to zdá jako „zanedbatelné“. Je tu však jedno velké ale.

Snad ještě větším problémem než oxid uhličitý je totiž v případě lodní dopravy produkce oxidů dusíku (tzv. NOx) a oxidů síry (SOx), látek pro lidský organismus mnohem toxičtějších. Navíc jde prokazatelně o největší příčiny kyselých dešťů.

Výroba nákladních lodí všech rozměrů a velikostí přitom ani zdaleka nepodléhá tolika regulím jako automobilový průmysl. Mezi negativní dopady lodní dopravy musíme navíc zahrnout také ty, které se netýkají ovzduší – tedy znečišťování vod a znečištění zvukem, které úplně nesvědčí četným organismům žijícím v oceánech, mořích i řekách. Mimo to se podle statistik ročně v průměru ztratí bezmála 1 400 kontejnerů. Některé z nich jistě lidskou činností, naprostá většina ale při přepravě spadne do vody. Nehledě na to, že se ročně potopí i zhruba sto lodí s nosností minimálně sto tun.

Enormní čísla lodní dopravy, jejích nákladů a následků v životním prostředí se v podstatě vymykají běžnému lidskému chápání. Podívejme se tedy na zoubek něčemu konkrétnějšímu, snáze uchopitelnému: jak si v tomto směru vede oblast zábavně-cestovatelského trhu, tedy lodi výletní?

V červnu letošního roku spatřila světlo světa zajímavá analýza o ekologických dopadech výletních lodí, která se soustředila především na plavidla společnosti Carnival Corp. Ta (a její jednotlivé brandy) totiž stojí za sedmi z dvaceti nejvíce znečišťujících výletních tras.

Studie vytvořená evropským think-tankem Transport & Environment naměřila v roce 2017 data z 203 evropských plaveb téhle společnosti. Přišla přitom se zjištěním, že výletní plavby jenom v Evropě ročně vyprodukují více než 62 000 tun oxidu siřičitého. Což je víc než veškerá auta, autobusy a motocykly starého kontinentu, a to dokonce bezmála desetinásobně. A jelikož oxidy síry tak úplně neprospívají hrtanu či plicím, nebylo by dobré tato čísla brát na lehkou váhu.

Oblastmi nejvíce exponovanými vzdušnému znečištění výletních lodí jsou podle předpokladů Španělsko, Itálie, Řecko a Francie a trochu překvapivě také Norsko.

Faig Abbasov, manažer Transport & Environment, k tomu uvedl, že je nepřijatelné, aby města postupně utahovala šrouby automobilům na dieselový pohon (oprávněně), ale zároveň dávala neuvěřitelnou volnost lodním společnostem.

Přesto je potřeba brát toto srovnání v širším měřítku. Námořní lodě totiž používají palivo, které by vašemu autu úplně nešmakovalo. V podstatě jde spíše o odpad, vedlejší produkty ze zpracování ropy, mazut a podobně. Tyto „zbytky“ obsahují výrazně větší procento síry než běžný benzín, a proto jsou studií předložené výsledky v podstatě logické. Což je však nečiní méně alarmujícími.

V potaz je ovšem třeba brát také jiný druh odpadu – ten vytvořený lidmi samotnými. Několik týdnů se plavící zaoceánská loď s tisícovkami lidí na palubě ho musí vyprodukovat tuny, je to tak? Odpady z přípravy jídel a jejich nespotřebování, odpady plynoucí z jejich trávení, plasty, papíry, sklo a mnohé další. Těch se loď zbavuje v přístavech. Tedy měla by.

V roce 2016 byla udělena společnosti Princess Cruises rekordní pokuta 40 milionů dolarů za to, že vypouštěla kanalizační jímky přímo do oceánu. Při šetření bylo zjištěno, že odpad obsahoval kromě exkrementů i zbytky maziva a nafty nebo tuku. Posádka lodi tak konala bez ohledu na to, jak blízko pobřeží se nacházela –přestože i pro menší lodě bez retenčních nádrží je nařízeno vypouštět tento druh odpadu více než 4 námořní míle od nejbližšího břehu. A teď kvízová otázka – do jakého holdingu Princess Cruises patří? Pravdu máte vy, kteří tipujete Carnival Corp.

I lodní dopravu – stejně jako všechny ostatní – čeká naštěstí v následujících letech vývoj. Přestože emise z lodní dopravy nejsou zahrnuté v důležité Pařížské dohodě o změně klimatu z roku 2015, Mezinárodní organizace pro námořní dopravu se letos na jaře zavázala emise snížit. Stejně jako automobily a letadla, i lodě tak v budoucnosti čeká „zezelenání“.

Plány na vytvoření velkokapacitní elektrolodě jsou na stolech inženýrů už nějakou dobu, na trh se dostávají i první vlaštovky. Společnost A.P. Moller-Maersk Group, největší provozovatel kontejnerových lodí na světě, zvažuje „návrat ke kořenům“, tedy používání plachet, přestože notně inovativních. Dva plachtové cylindry o velikosti desetipatrového domu prý dokážou snížit spotřebu o 20 %.

Další z možných zlepšení přináší „stará dobrá aerodynamika“ – použití vzduchových bublin mezi lodí a vodou, čímž by došlo ke snížení tření a efektivnějšímu pohybu lodi ve vodě. Z téhož důvodu už dnes největší dopravní linky používají podmořské roboty, starající se o řasy, korýše a další organismy, které se na loď uchytí. Jeden z největších výrobců lodí na světě, společnost Hyundai Heavy Industries, vloni oznámila plány na vytvoření lodního motoru poháněného vodíkem. A co se emisí týče, do lodí jsou implementovány stejné mechanismy sloužící k zachytávání oxidů síry a dusíku, jaké používají moderní továrny. 

Pravda je bohužel taková, že kvůli nezbytnosti přepravy materiálu lidstvo momentálně nemá za lodní dopravu náhradu. Proto se nabízí otázka – proč její negativní dopady na životní prostředí neřešíme se stejnou (ne-li větší) urgencí jako u dopravy automobilové a letecké?