Vítězové E.ON Energy Globe 2019: Naším cílem je nemuset existovat

Blahopřejeme k úspěchu. Jaký máte pocit z výhry? Věřili jste si, když jste čekali na vyhlášení?

Michaela: Pocit je to skvělý. Jsme moc rádi, že nás podpořilo tolik našich fanoušků. Velice nám pomáhá, že máme za zády tak silnou komunitu, ale znamená to pro nás taky hodně velkou zodpovědnost. Každý hlas je jako závazek na příště. No a jestli jsme si věřili… Spolu s námi soutěžily skvělé projekty, líbil se nám třeba náš konkurent v kategorii, Refork. Měli jsme radost už z toho, že jsme se dostali do top 10. Těšili jsme se tedy na výsledek, ale nedokázali jsme ho předem odhadnout.

Je to za vámi, můžete oslavovat. Myslíte, že vám vítězství pomůže v dalším podnikání?

M: Už teď rosteme hodně rychle, vítězství nám jistě pomůže povědomí o projektu rozšířit, získáme snad další fanoušky a podniky, které se budou chtít zapojit.

Začínali jste na FB, následně jste k tomu pořídili i mobilní aplikaci, se kterou jste tady dneska zvítězili. Co plánujete dál? Třeba webovou službu?

Jakub: Určitě nad ním uvažujeme. Některým lidem nevyhovuje smartphone a mobilní aplikace, takže do budoucna přemýšlíme nad vývojem webu, kde by se zbylé porce prodávaly stejně jako v aplikaci. Ale to je budoucnost. Aktuálně řešíme spíš posílení Prahy, Brna a krajských měst a taky expandujeme na Slovensko.

A která krajská města jsou teď na řadě?

J: V nejbližší době přibude Plzeň a potom asi Hradec Králové.

Přemýšleli jste o rozšíření nad rámec restaurací? Třeba na supermarkety? Něco jako obdoba aplikace Too Good To Go, o níž jste kdysi přiznali, že vás inspirovala.

M: Přesně tak. Projekt vlastně vzniknul právě díky této inspiraci ze zahraničí. Plánujeme rozšíření do obchodů, které prodávají zboží s expirací. Některé z nich už se zapojují. Nabízí například produkty, kterým v daný nebo příští měsíc končí minimální spotřeba. Ty se zadávají do dlouhodobé nabídky a mohou tím pádem v aplikaci být třeba týden, než si je někdo koupí. Do supermarketů se chceme rozšířit taky – tam se plýtvá v obrovské míře. Markety a řetězce dnes spolupracují s potravinovými bankami, kam dávají určité množství jídla, které je již neprodejné a k likvidaci. Expandovat tímto směrem určitě chceme, ale bude to na dlouhý běh. Půjde o obrovský provoz a ze všeho nejdřív bude potřeba pro takovou spolupráci vymyslet konkrétní řešení. Dále jsou na řadě hotely. Už teď máme zpětnou vazbu, že i zde spousta produktů zbývá – z bufetů, ze snídaní, obědů i večeří. Tam by přicházelo v úvahu řešení třeba formou balíčků k vyzvednutí.

Jakým způsobem oslovujete nové restaurace do vašeho projektu? Stává se vám, že se přihlásí i samy, protože už o vás vědí?

J: Některé podniky se nám hlásí samy pomocí formuláře na webu – buďto nás vidí v médiích, nebo se o nás dozví od jiných restaurací. Jinak aktivně oslovujeme, hledáme na webu, domlouváme schůzky… A momentálně hledáme obchodní zástupce.

M: Skvěle také fungují doporučení. Když má jeden podnik dobrou zkušenost, šíří ji ve svém okolí. Teď se třeba přidala karlínská Spojka, které o nás řekli v žižkovské Pracovně a Laskafe. Když se nám podniky ozvou sami, je to pak milá spolupráce. Se spoustou provozovatelů se pak v rámci projektu třeba i spřátelíme.

Motivace pro podniky tedy není jen šetřit peníze, ale jde i o faktor společenské prospěšnosti…

M: Přesně tak. A o lásku k projektu.

Kolik vás je momentálně v týmu?

M: S Jakubem jsme dva zakladatelé. Po čtyřech měsících, kdy fungovala jenom naše facebooková stránka, s kterou jsme začínali, se přidali naši přátelé Libor Hoření a Michal Kreslík. Oni zainvestovali do prvotního vývoje aplikace a nyní se na projektu aktivně podílí. Přinášejí spoustu nápadů, inspirace a spojení.

Oba jste pracovali v DobroKávě, je to tak?

J: Přesně tak. Tam jsme se Míšou seznámili, takže nebýt DobroKávy, náš projekt by pravděpodobně nevznikl.

Jeden z vašich investorů, Libor Hoření, je majitelem DobroKávy. Oslovili jste ho coby investora sami, on přišel za vámi nebo jak na k vaší spolupráci došlo?

J: S Liborem jsme to probírali od začátku, kdy za mnou Míša přišla s nápadem na aplikaci. Je to náš kamarád a má velké zkušenosti s podnikáním, takže jsme od něj čerpali zpětnou vazbu. Když jsme později hledali investora, přirozeně nás napadlo, že by to mohl být Libor. A jemu se náš projekt natolik líbil, že se zapojil.

M: Já bych možná doplnila jednu maličkost. Už v prvním měsíci, kdy se rozjelo fungování na Facebooku, jsme tušili, že projekt bude mít úspěch – skoro hned jsme měli kupu podniků a fanoušci přibývali obrovskou rychlostí. Tehdy jsme navázali spolupráci s vývojářem, kterému jsme chtěli dát podíl ve firmě. Dva tři měsíce jsme fanouškům slibovali, že appka je na spadnutí, že ji za dva týdny spustíme, ale pak spolupráce s vývojářem náhle skončila. Nebo ji spíš on ukončil s námi. A začal pracovat na jiném projektu, založeném na stejné bázi jako je Nesnězeno. Nám se v ten den zhroutil sen jako domeček z karet.

Vypekl vás.

M: Přesně. Libor a Michal, se kterými jsme byli ve velmi úzkém kontaktu, byli první lidé, se kterými jsme situaci konzultovali. Oba byli otevření nám pomoci jak finančně, tak zapojením do projektu, což bylo velmi ku prospěchu věci.

Dá se říct, že vás zachránili?

M: Projekt už byl v té době krásně rozběhnutý. Přišli jsme sice o týdny očekávaný produkt, takže by pokračování nebylo tak plynulé a asi bychom déle hledali nový zdroj financování, ale nezastavilo by nás to. Takže ano, byla to velká pomoc, vše se vyvinulo svižně, ale není to tak, že by bez kluků projekt skončil.

Váš projekt je iniciativa s nepopiratelným společenským prospěchem, ale jak jste na tom s generováním zisku? U projektů podobného druhu to není úplně daná věc…

J: Zastáváme myšlenku, že každý projekt by měl být soběstačný a udržitelný. Takže fungujeme na byznys modelu, kde máme nastavenou provizi z každé prodané porce, abychom zvládli mít projekt finančně udržitelný a dlouhodobě soběstačný.

A daří se to?

J: V tuto chvíli náklady nad příjmy převládají, ale do budoucna se to obrátí.

V aplikaci nabízíte porce, které zbydou, takže jejich počet je pokaždé omezený. Jak to funguje z hlediska zákazníků? Kdo dřív přijde, ten má největší výběr? Nebo jde o to, kde se v tu chvíli dotyčný nachází?

J: V aplikaci je vždycky přesný počet porcí, který zbývá. Takže kdo si svou porci dřív koupí, ten si ji pak může vyzvednout a sníst.

M: A podniky zároveň sdílí svou polohu, což dělá i uživatel. Jednotlivé nabídky se mu zobrazují podle vzdálenosti k nejbližší zapojené restauraci. U podniků, které chcete sledovat, si také můžete zapnout upozornění. Jakmile se objeví něco k záchraně, cinkne vám notifikace a můžete přes aplikaci hned něco zachránit.

Jaká je vaše vysněná meta, které byste chtěli s aplikací dosáhnout? Úplná přítrž plýtvání jídlem?

M: Je to utopická vize, eliminovat plýtvání a nemuset existovat, ale kdoví… třeba se to stane.

Takže cílem je nemuset existovat?

M: Ano. Nebo chceš říct něco jiného?

J: Ne, nechci. Naším cílem opravdu je nemuset existovat. Jak říkala Míša ‒ je to asi trochu utopie, ale snad se nám jednou podaří omezit plýtvání v gastru na minimum. A to bude skvělé.