Na střeše v Praze najdete čističku, která šetří až 70 % nákladů za vodu

Uprostřed vnitrobloku žádané pražské čtvrti Letná postavil Michal Šperling pro svou rodinu dům, který má na střeše jednu zvláštnost. Je jí 80m² velká zelená střecha, která kromě potěchy oka plní i jinou funkci. Šperling staví kořenové čističky odpadních vod a jednu takovou si vybudovals i na své střeše. Díky ní se jeho účet za vodu smrskl až o 60 - 70 %.

S rodinou za energie ušetřili ale podstatně víc. Bydlením v nízkoenergetickém domě, který je vyhříván s využitím rekuperace a fotovoltaiky ohřívající vodu v akumulační nádrži, izolaci a fasádě domu zaplatili v loňském roce za vaření a vytápění jen 6 tisíc korun.

“Systém kořenových čističek je ve světě oblíbený, v Rakousku je má skoro 50 % domácností a menších obcí,” říká Šperling, který se svojí firmou Kořenovky pomáhá domácnostem podobné čističky instalovat a obcím připravuje plány jejich realizace.

Díky netradičnímu umístění čističky na střechu rodinného domu a malé spotřebě vody se Michal Šperling dostal do finále 9. ročníku soutěže E.ON Energy Globe v kategorii Stavba. Soutěž E.ON Energy Globe oceňuje projekty a inovativní nápady v oblasti ekologie, ochrany životního prostředí a úspory energií.

Proč jste se rozhodli pro pasivní bydlení?

Vždycky jsem toužil mít bydlení, kde se zbytečně neplýtvá energiemi. Tímhle se mi splnil sen, pasivní bydlení pro nás proto byla samozřejmost. Před pár lety jsem měl odpor k rekuperaci, ale teď ho tady máme, může se větrat a nemusí a stále máme čerstvý vzduch. Hlavní motivací ale bylo neplýtvat energií a neutrácet za ní peníze.

Do soutěže jste přihlášení se střešní čističkou vody. O co jde?
Před dvěma lety vznikl na popud firmy Liko-S nápad na kořenovou čistírnu na střeše. Abychom ji udělali lehčí, vymysleli jsme to tak, že je udělaná z lehkého substrátu, pěnového skla a keramzitu, separční vrstvy a štěrku. V lehké vrstvě je veškerá voda, která vyjde z domu, dostane se do speciálního septiku pro kořenové čistírny, tam se pročistí, dostane se do separační šachty, kde se probublá, aby nesmrděla. Voda zbavená zápachu je čerpána na střechu do substrátu, kde jsou zasazené kytičky, a postupně protéká substrátem, čistí se a společně s dešťovou vodou se akumuluje v akumulační nádobě. Pak je využívaná zpátky v domě na splachování a na zalévání zahrady. Tím je úspora vody určitě víc než 50 %, spíš až 60 % - 70 %, protože se stejná voda stále točí.

Co všechno střešní čistička umí?
Střešní čistička má víc funkcí. Vždycky jsme chtěli zelenou střechu, tak jsme vymýšleli jak na to, aby rostliny měly optimální podmínky pro svůj růst. Záměr byl udělat jednoduchou lehkou zelenou střechu, která bude hezká, nebude moc drahá a přidaná hodnota je, že se dá používat jako čistírna odpadních vod. Střecha navíc tepelně stabilizuje dům i okolí.

Fungovalo by to i bez rostlin?
Teoreticky ano, ale to by byla jenom půlka funkce, půlka z toho je estetická. Teď je polovina střechy osázena sítinami a ostřicí kalužní, které jsou zelené i v zimě. Celá střecha zároveň chladí okolí a díky ní by měla být i méně namáhaná hydroizolace a střecha by měla být chráněná proti UV zářením a výkyvům teplot.

Musíte se o rostliny na střeše starat?
Moc práce nevyžadují, jen se jednou za rok posekají. Jediné co musíme, je vyplévat stromy.

Kolik vody střecha pojme?
Střecha má 80 metrů² a voda je v 10 centimetrové vrstvě a to pouze v mezerách jemného substrátu, takže přibližně 1,5m³ vody.

Jak dlouho trvá, než můžete použít vodu, která se dostane na střechu?
Průměr je 100 litrů na osobu na den a doba zdržení je přibližně 6 dnů. Díky tomu, že jde o pomalý proces, může docházet k látkové výměně mezi různými částmi střechy.

Co se děje s přebytkem vody v zimě?
Za prvé je tu zemní kolektor, ke kterému se voda vsakuje a tím se zlepšují jeho vlastnosti. Když dlouhou dobu mrzne, tak čistírnu vypínáme a voda jde do kanalizace. Když se nám to stalo, měli jsme i tak pořád dostatek vody, tak jsme mohli celé mrazy splachovat recyklovanou vodou.

Jakou výhodu má kořenová čistička oproti normální čističce?
Rozdíl mezi mechanicko-biologickou a kořenovou je ten, že kořenové čističky jsou méně náchylné na provozní výkyvy. Nevadí tedy, když tady 14 dní nikdo nebude, funguje průběžně s malými výkyvy.

Jak dlouho se zabýváte stavbou kořenových čističek?
Kořenovkami se zabýváme od roku 2008. Tento systém, který je ve světě oblíbený, začal v 60. letech v Německu. V Čechách se kořenové čističky začali stavět v 90. letech především pro obce a pak to usnulo. Nyní se je snažíme opět přivést v životu. Ročně se stavějí stovky domovních a pár pro obce.