Petr Novotný - Cirkulární doprava Brno: Výhru v E.ON Energy Globe využíváme i jako pečeť kvality

V loni jste s vaším projektem vyhráli v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Firma. Máte na kontě i další ceny?

Za projekt BioCNG pro Brno jsme dva roky zpátky získali také 1. místo v soutěži Chytrá města pro budoucnost 2018 pořádané Smart City Institutem, a to v kategorii Idea. Co se týče jiných ocenění INCIENu, mohu zmínit třeba uznání od organizátorů festivalu „Voda moře oceány“ za přínos pro ochranu životního prostředí, kterého si moc vážíme. Nicméně jsme tak trochu kovářova kobyla, která chodí bosa. Pomáháme ostatním s přihlašováním do různých soutěží, ale často zapomínáme přihlásit práci vlastní. I když to bude znít jako klišé, největší radostí a výhrou je pro nás fakt, že se spousta našich nápadů dostává do praxe a mění okolní svět, což nenahradí žádná cena.

Pomohlo vám vítězství v soutěži k lepšímu zviditelnění? Ozývá se vám teď víc lidí?

Všimli jsme si například, že na „brněnský projekt autobusů na BioCNG“ odkazovali kolegové z vodohospodářství v několika zprávách o chystaných projektech. To je vůbec nejlepší – když někoho inspirujeme a on se odhodlá realizovat podobné projekty. Úspěch v E.ON Energy Globe rezonoval dobře zejména u veřejnosti. Soutěž nás totiž donutila natočit video, kde všechno vysvětlujeme jednoduše a s nadsázkou. Odpovídali jsme na starou otázku, jestli „hoří HOVNO?“, což mělo nebývalý dosah. Zájem o naše služby se probouzí postupně, cenu využíváme i jako pečeť kvality například u veřejných přednášek. Díky ní jsme také získali uznání v odborné sféře, protože tento pilotní projekt vodařům ani lidem od odpadu neunikl.

Jak lidé reagují na vaše snahy? Máte kromě pozitivních ohlasů i nějaké odpůrce?

Máme odpůrce zejména v odpadovém světě, protože se věnujeme skutečným faktům, a ty mnohdy nekorelují s udávanými a prezentovanými čísly. Říkáme pravdu, která není mnohým pohodlná – třeba o skutečné míře recyklace odpadů. Lidé si často myslí, že přece není možné, abychom všechno dělali „jen tak“, že nás musí někdo platit. INCIEN se přitom z většiny financuje vlastními projekty a prací, což nám dává velkou volnost, dynamiku a nezávislost. A to je pochopitelně pro mnoho stran nepohodlné. Nepřestáváme komentovat dění, protože náš názor nezávisí na tom, kdo nás platí.

Podle čeho vybíráte projekty, které následně v institutu pomáháte rozvíjet?

Snažíme se dělat věci, které považujeme za správné a které mají největší dopad. Můžeme jít například cestou získávání dat, s kterými je možné pracovat v mnoha dimenzích. Od hodnocení vhodnosti nových záměrů po aktivní politickou a vlastně i lobbistickou diskuzi, kdy usměrňujeme data a fakta pokroucená. Důležité je pro nás věnovat se projektům s velkým dopadem, i proto jsme aktivní v diskuzích o skládkách, které považujeme za alfu a omegu nefunkčnosti současného systému. Na druhé straně vytváříme poptávku po surovinách nově připravovaným memorandem o cirkulární ekonomice ve veřejných zakázkách – to je druhý „spouštěč“ celého uzavřeného cyklu. Třetí částí je digitalizace, kterou považujeme za cestu k transparentnosti. Nové projekty vybíráme konsenzem v týmu a také samotným vývojem. Nikdy neděláme nic, co by nám smysl nedávalo, což zjednodušuje výběr.  

Je nějaký projekt, pomineme-li cirkulární dopravu v Brně, který se vám podařilo dotáhnout a na který jste za posledních několik let opravdu pyšní? Něco, čím se můžete chlubit kolegům z jiných institutů?

Jsme pyšní na to, že v Česku máme díky spolupráci s VŠCHT v Praze už třetí ročník kurzu celoživotního vzdělávání pro manažery na téma Oběhové hospodářství. V červnu jej ukončí další várka třiceti manažerů, kteří táhnou celý segment. Často slýcháme, že je neuvěřitelné, jak tímto kurzem měníme lidi. S jakým přehledem z něj vyjdou, jak se s nimi pracuje a jak následně působí na ostatní. Jsme ale pyšní i na naše dlouholeté úspěchy na úrovni obcí. Mnoho z nich díky naší spolupráci, kterou posiluje naše partnerství s firmou JRK, snižuje objem komunálních odpadů. To je dopad, který se dá měřit. Mnoho nám podobných institucí pracuje od stolu, my jsme však v terénu, a máme tak přístup jak zespoda, tak z vrchu. Je to i díky tomu, že jsme se za poslední roky dostali do strategických skupin, komisí a pozic. Toho si moc vážíme.  

Odkud konkrétně se vzal nápad na využití odpadního biometanu jako paliva? Inspirovali jste se v zahraničí?

Inspiraci k využití biometanu k pohonu motorových vozidel jsem získal na studiu ve Finsku v roce 2008. Podobné technologie byly tehdy v plenkách i na evropské úrovni a ve Finsku existovala malá farma, na které chovali krávy a jejich výkaly používali spolu s odpadem z nedaleké továrny na výrobu cukrovinek, k produkci bioplynu. Ten pak na farmě pomocí technologie vlastní konstrukce čistili na biometan a využívali ho k pohonu vlastních automobilů a zemědělských strojů. Postupem času na tuto farmu jezdily tankovat desítky aut z nedalekého města Jyväskylä. Do blízkosti této farmy jsem se však dostal nikoliv rámci studia, ale šťastnou náhodou.

Jak se ta šťastná náhoda přihodila?

Na univerzitě existoval program tzv. spřátelených rodin, do něhož se mohli přihlásit zahraniční studenti, kteří měli zájem blíže poznat běžný život ve Finsku. Těmto studentům pak přidělili místní rodinu, se kterou mohli trávit volný čas. Tímto způsobem jsem se dostal do rodiny finského inženýra, který technologii čištění bioplynu na dané farmě navrhl a sestrojil. Díky této náhodě jsem měl informace o výrobě biometanu z bioodpadů doslova z první ruky. A příklad dobré praxe, který jsme znali z Finska, jsme se pak snažili prosadit i v České republice.

K realizaci už následně byl, předpokládám, jenom krůček.

Ne tak docela. Se studií, kterou jsme vytvořili, jsme trpělivě obcházeli různé subjekty a projekt jim prezentovali. Ke zlomu došlo až v roce 2018, kdy jsme dostali možnost konkrétní technologii české výzkumné společnosti MemBrain v našich podmínkách vyzkoušet. Pro tuto myšlenku se povedlo získat i vedení brněnského dopravního podniku a vodárenské společnosti. Pilotní projekt, který proběhl na konci roku 2018, měl za cíl ukázat, že to jde, že je technicky proveditelné biometanem původem z čistírenských kalů pohánět autobus. Tento cíl se splnit podařilo a výsledek pilotního projektu se i díky soutěži E.ON Energy Globe podařilo dostat mezi širokou veřejnost.

Jak projekt momentálně pokračuje a kolik autobusů na tento pohon v současnosti jezdí?

I když pilotní projekt již skončil, pracujeme nyní na tom, aby v Brně vzniklo zařízení pro více autobusů a na delší dobu než na pouhých pár měsíců. Všechny zúčastněné strany pilotního projektu jsou jeho pokračování nakloněné a snaha má v Brně i politickou podporu, proto by tomu nemělo nic stát v cestě. Se spuštěním zařízení pro pokrytí potřeby cca pěti autobusů, na čistírně odpadních vod Brno-Modřice, počítáme na začátku příštího roku. INCIEN aktuálně pokračování projektu vede a na jeho přípravě se podílí zástupci všech zúčastněných stran.

Plyn se získává z čistírny odpadních vod. Jde o složitý proces? Kolik biometanu brněnská čistička vyprodukuje?

Čistírny odpadních vod u větších měst obvykle používají ke zpracování čistírenských kalů tzv. proces anaerobní fermentace, při kterém vzniká bioplyn. Ten následně zužitkují k výrobě tepla či elektřiny pro vlastní potřebu. My jsme využili existující zdroj bioplynu na čistírně odpadních vod v Brně-Modřicích a pomocí speciální membránové technologie z něho vyrobili biometan. Množství produkované na ČOV je přímo úměrné počtu obyvatel, který do kanalizace „přispívá“. Brněnská čistírna za rok vyprodukuje něco přes pět milionů m³ bioplynu, který obsahuje více než 60 % metanu, zbytek je CO₂.

Jak velkou část tohoto objemu můžete využít?

Přibližně 3,5 milionů m³ zužitkuje čistírna pro vlastní potřeby a asi 1,5 milionu m³ zůstane v průběhu roku nevyužito, protože je v daný okamžik vyšší produkce než možná spotřeba. Právě o tenhle nevyužitý plyn nám jde. Brněnská ČOV v budoucnu chystá rozsáhlou rekonstrukci svého energetického hospodářství a měla by být schopna pro vlastní potřebu využít všechen bioplyn. Do té doby je však k dispozici velké množství nevyužitého plynu – právě z něj chceme vyrábět BioCNG pro brněnské autobusy.

V jaké fázi je momentálně spolupráce s čistírnou? Byli vašem nápadu přístupní od samého začátku?

Vedení společnosti Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) má k našemu projektu pragmatický přístup. Využití bioplynu pro výrobu biometanu není v jejich strategickém plánu, přesto umožnili tento pilotní projekt v prostorách ČOV realizovat a poskytli potřebnou součinnost. Ve smyslu, pokud nás to nebude nic stát a neohrozí to naši hlavní činnost, tak vám v projektu bránit nebudeme a vyjdeme vám vstříc. Takový přístup nám zcela vyhovuje. Nyní, když jsme si vzájemnou spolupráci vyzkoušeli na pilotním projektu, jdou už jednání o jeho pokračování v ostrém provozu snadněji.

Je možné k výrobě biometanu využít i jiný zdroj než čistírenské kaly?Ano, těch zdrojů je více. Bakterie dokáží na bioplyn přeměnit bílkoviny, cukry, tuky a jiné látky obsažené v biomase. Vedle čistírenských kalů jsou bohatým zdrojem bioplynu i biologicky rozložitelné odpady jako prošlé potraviny, zbytky jídel, odřezky zeleniny a ovoce z kuchyní a podobně. Těchto odpadů mají města opravdu hodně a velká část jich nyní končí bez užitku na skládkách nebo ve spalovnách. Když vyjdeme z průměrných čísel, tak na každých 8 kg bioodpadu od občanů je možné vyrobit tolik plynu, že na něj městský autobus ujede 1 km.

Myslíte si, že se fungující cirkulární ekonomice v České republice v posledních letech alespoň trochu přibližujeme? Jsme na správné cestě? Co by se ještě mělo změnit?

Jsme na správné cestě! Každý, kdo se na cestu cirkulární ekonomiky vydá, jde správným směrem. A to, jaké projekty v Česku vznikají, jak na téma reagují obce či startupy, nebo velké firmy, jednoznačně ukazuje, že jde o čím dál silnější trend. Cirkulární ekonomika stojí především na projektech, jejichž cílem je omezení plýtvání a efektivní využití zdrojů. Její princip je v podstatě selský rozum zkombinovaný s vymoženostmi dnešní doby.

A co by se naopak mělo změnit, kde jsou mezery?

Česko především musí začít vnímat samo sebe jako důležitého hráče na poli cirkulární ekonomiky. Jednoznačně máme co nabídnout. Třeba know-how máme v mnoha oblastech na světové úrovni (od výroby skutečně rozložitelných bioplastů až po 100% recyklaci stavebních odpadů), jen ho musíme využít. Zásadně se musí proměnit náš přístup k odpadům. Skládkování materiálů nás vrací o desítky let zpět do minulosti a nefunkční odpadová legislativa je ostudnou nálepkou, kterou je těžké přehlédnout. Je třeba začít vnímat celý systém komplexně a stejně i hledat řešení. Nezachrání nás jen technologie, přístup společnosti nebo unikátní know-how. Musíme začít spolupracovat, dívat se, co se děje ve světě, a hlavně si začít pořádně věřit.