Základ států podle Dánů? Udržitelný rozvoj

Když se řekne Dánsko, možná se vám vybaví velké dřevěné větrné mlýny, drsná příroda, studený vítr, malá mořská víla… Když jsme tam jeli v létě natáčet pro Herbář, měli jsme spíš pocit, jako bychom vjeli do Hobitína. Když jedete po dálnici, nerostou kolem ní keře, ale vysoká tráva, všude jsou vrtule, vodní rezervoáry, mezi kterými jezdí Dánové na koních. No prostě romantika… Kromě vaření a bylin jsme se letos rozhodli do Herbáře začlenit témata trvalé udržitelnosti, se kterými souvisí i využívání obnovitelných zdrojů energie. V České republice se z čistých zdrojů vyrobí 10 % elektrické energie, v Německu 30 a v Dánsku 40. Do rozvoje nabíjecích stanic tam ve velkém investují soukromé společnosti, například kolem dálnic stojí sedm set dobíjecích stanic společnosti E.ON, zhruba o dvě stě méně jich pak ve městech rozvinula společnost Clever. A tamní důraz na udržitelné zdroje a elektromobilitu byste poznali i podle krajiny.

Krajina se změní už ve chvíli, kdy vytáhnete paty z domu. Kolem dálnice jsou za hranicemi v Německu větrné farmy. Je neuvěřitelné, jak vás provázejí celou cestu až na sever. Větrné sloupy jsou ve městech, v Hamburku i v přístavu. V Kodani jakbysmet. Jedete se podívat na kraj k moři, na periferii, a v areálu skladiště tam stojí tři větrné sloupy. Na břeh tam chodí děti se školou, celý den se tam ráchají, mají gumové kalhoty, výuku a pozorují život v moři. A z toho místa je v dáli vidět na mořskou elektrárnu, která je tam od roku 2000 – dvacet velkých větrných sloupů. V Dánsku tyhle větrné elektrárny do krajiny zapadají, vůbec jsem neměla pocit narušení jejího rázu. Ale aby nedošlo k nedorozumění – nestojí tu jen proto, aby lidé komentovali, jestli se jim na pohled líbí, nebo ne.

Dánsko se totiž rozhodlo, že „přeřadí“ na „zelenou ekonomiku“ a stane se do roku 2050 kompletně nezávislým na fosilních zdrojích jako první země na světě. Tento plán představila dánská vládní organizace State of Green, která sdružuje partnery na poli energií, klimatu, vodohospodářství a životního prostředí a snaží se navazovat vztahy s investory, kteří projeví zájem o tento projekt. K takovému rozhodnutí Dánsko motivovala ropná krize sedmdesátých let, a od té doby začalo pracovat na tom, aby bylo postupem času co nejméně závislé na dovážené ropě. Dánsko investuje do obnovitelných energetických zdrojů od biomasy přes solární a geotermální zdroje až ke zdrojům větrným. Domácnosti jsou vytápěny geotermální energií, soustředí se na hospodaření s vodou, jejíž spotřeba klesla od osmdesátých let o čtyřicet procent, elektromobily jezdí na energii, kterou vyrábějí větrné elektrárny.

Elektromobilita budí vášnivé diskuze. Ne snad elektrokola, která si v Kodani můžete půjčit na kartu, jezdit na nich po městě a nechat je kdekoliv na určených zastávkách. Se sdílením kol se setkáme už i v Praze, větší vášně hoří okolo automobilů.

My jsme se do Dánska vydali Teslou. Člověk ten pocit musí zažít, musí se elektromobilem projet. Já jsem se během jízdy kochala krajinou raději, ten pocit, že jí projíždíte, aniž byste za sebou nechávali znečištěný vzduch, je k nezaplacení. V současnosti je jasné, že „dokonalá čistota“ elektromobilů se odvíjí od toho, z jakých zdrojů je energie, na niž jezdí, a zda výroba a likvidace lithiových baterií zatěžuje přírodu. U nás je energie z čistých zdrojů vyráběna z 10 %, ale jak vidíme na Dánsku, věřím, že je to jen záležitost vývoje. Co se týče lithiových baterií, studie, kterou zveřejnila švýcarská laboratoř EMPA, říká, že výroba a likvidace lithiových baterií na životní prostředí zásadní vliv nemají.

Síť nabíječek je v Dánsku opravdu hustá. V zemi jich je více než dvanáct set, přičemž za rozvoj infrastruktury jsou dnes zodpovědné především společnosti E.ON a Clever. První jmenovaná zajišťuje provoz dobíjecích stanic podél dálnic, díky které není problém celou zemi projet bez strachu o vybití elektromobilu. Druhá zase zajišťuje hladký provoz elektromobilů ve městech. I díky tomu je Dánsko druhým největším evropským trhem v segmentu elektrických aut pro komerční využití. Během minulého roku se pak dle zjištění Dánské elektromobilové asociace prodalo zhruba 8 000 elektrických vozidel, což je asi osmkrát více než za stejné období v Čechách.

Tesla, se kterou jsme jeli my, vás i s časovou rezervou navede podle spotřeby a podle výdrže po trase na konkrétní Tesla rychlonabíječky, které auto nabijí za hodinu. Některé nabíječky jsou napojeny na nejbližší zdroj obnovitelné energie. Rychlonabíječky jsou určeny na dvě auta. Když se na jednu nabíječku napojí dvě, doba nabíjení se přirozeně prodlužuje. To, že člověk musí během nabíjení hodinu čekat, je dobré v tom, že když jedete delší cesty, můžete si odpočinout. Víte, že teď urazíte třeba 300 kilometrů, a pak si musíte dát pauzu. Protože však máte v autě internet, vybalíte počítač, uděláte si práci za hodinu a jedete dál. A když chcete auto jen na pojíždění po městě, dojezd 250 či 300 km vám naprosto stačí. V noci pak nabíjíte auto přímo ze sítě doma.

Když jsme na zpáteční cestě opustili poslední nabíječku, návrat do Česka mi připadal trochu jako z budoucnosti. Z dobré budoucnosti.

Pokud se chceme v oblasti udržitelného rozvoje a ekologie inspirovat, je dobré se vydat na sever a zažít to na vlastní kůži, i když je tam pěkná zima i v létě.