Vědci ze severního pólu: jak tání ledu změní svět

Na festivalu Academia film Olomouc jsme měli možnost odchytit jejich kolegy Morvena Muilwijka z Norska a Nadine Steigerovou z Německa, kteří nám pověděli více o fenoménu jménem globální oteplování.

Jak vážným problémům v případě globálního oteplování čelíme?
M: Hodně vážným. Globální klima se mění a spousta regionů na světě zažívá změnu svého podnebí. O tomhle panuje vědecká shoda. Růst lidské populace, emise uhlíku a dalších skleníkových plynů vedou k tomu, co obecně nazýváme globálním oteplováním, které způsobuje spoustu různých následků po celém světě.

Jaké následky?
M: Záleží na tom, kde přesně se na planetě nacházíme. V konečném důsledku čelíme těmto následkům úplně všichni. V polárních regionech tají ledovce, což zvyšuje hladinu oceánů, o tom se v důsledku globálního oteplování mluví nejvíce. Po celé planetě se ale mění chování počasí, které se stává mnohem více extrémním. Přibývá přívalových dešťů, záplav, hurikánů, extrémních vln veder a sucha v létě, což ovlivňuje produkci jídla. Do budoucna bude takové počasí čím dál častější a intenzivnější.

Jak může tohle ovlivnit každodenní životy obyčejných lidí?
N: Za prvé budou ovlivněni lidé, kteří žijí blízko pobřeží či na ostrovech, a to zvýšením hladiny moří a záplavami. A i když některé oblasti nejsou zatím zaplaveny trvale, moře přináší více soli do půdy, kde pak nelze nic pěstovat. Změnou klimatu budou zasaženy i další zemědělské oblasti a dojde ke snížení produkce potravin a zvýšení jejich ceny. Západní Evropa má v tomto případě stále dobré klima, ale v našich obchodech se z velké části objevují i potraviny dovezené z oblastí, které může ohrozit i malá změna klimatu. Dále se může zhoršovat i kvalita vzduchu.

O kolik metrů se může zvednout hladina moří, pokud by roztál všechen led v polárních oblastech?
M: To se naštěstí nestane, alespoň doufám. Ale kdyby roztál všechen led pouze v Antarktidě, zvýšila by se úroveň oceánů o 59 metrů. V některých regionech stačí pouze metr a půl a bude to na ně mít devastující dopad. Například v Bangladéši by to vystěhovalo z domovů přes 2 miliony lidí. Vím, že tahle představa je pro Evropana vzdálená, tak se podívejte třeba za roh do Nizozemska. A takových oblastí je spousta po celém světě.

Kolik °C stačí k tomu, abychom pocítili výraznou změnu v našem životě?
N: Tohle je věc, která je zpravidla špatně chápána. Mluvíme zde o průměrné roční změně teploty celé planety. To může činit třeba 1-2 stupně, což na první pohled nezní jako mnoho, ale některé oblasti světa se v důsledku toho mohou oteplit klidně i o 10 stupňů, jiné se mohou zase ochladit. Máme k dispozici spousty vědeckých studií o tom, že i pouhá změna teploty planety o pár jednotek, v některých případech i o půl stupně, zasáhne kriticky spousty živočichů a rostlin. Příkladem je třeba Velký korálový útes, který i kvůli takové nepatrné změně čelí dalekosáhlému vymírání. U globálního oteplování platí, že malé změny způsobují velké následky.

Máme tu dva typy ledu. Jaký je rozdíl mezi pevninským a šelfovým ledovcem?
M: Šelfový ledovec je zmrzlá mořská voda, a v té také plave. Jeho tloušťka bývá do 3 metrů a pokud taje, nepřispívá k zvýšení hladiny oceánu, protože se v něm už nachází.

N: Pevninský ledovec je tvořen pitnou vodou a může mít na tloušťku až 3 kilometry. Je to obří těleso, a to, když taje, přilévá vodu do oceánů.

Jaké to je být na severním pólu nebo v Antarktidě a provádět takové výzkumy?
M: Chladné. Dá se na to zvyknout, ale na takovém místě jste šíleně izolovaní. Je to svět daleko od lidí, daleko od běžných životních záležitostí. Radost vám dokáže udělat pouhé čerstvé mléko nebo ovoce, protože zásoby se tam tak často nedostanou. Ale zároveň jste na velmi zvláštním místě, v nebezpečných přírodních podmínkách. Určitě znáte fotky se zamrzlými loďmi v ledu. Zároveň se nám tam ale dostává slušné mediální pozornosti.

Severní pól musí být jistě prestižní a zajímavé místo k práci.
M: Jednou za námi přiletěl i korunní princ Norska se svojí ženou, jedním bodyguardem a fotografem. Dobrodružství mu rozhodně není cizí, a tak se rozhodl strávit noc ve stanu na ledové kře. Jeho žena z toho tak moc nadšená nebyla, ale nakonec se nechala přesvědčit. Přes noc je tam asi okolo -21 stupňů. Problém však nepředstavovala zima, ale lední medvědi, kteří se tam často vyskytují. Takže jsme si mezi vědci rozhodili směny a přes noc stáli na stráži.

Dopadlo všechno dobře?
M: Žádní medvědi se naštěstí tentokrát neobjevili, ale během noci se ledová kra rozlomila a odplavala o kus dál a otočila se směrem od lodi. Muselo to tedy pro ně být překvapení, když ráno vystrčili hlavu ze stanu a loď nikde.

Co můžeme udělat pro to, aby se situace se změnou klimatu zlepšila?
M: Největší sílu mají samozřejmě politici. Pro nás jako vědce je důležité dostávat naše objevy mezi lidi, nejlépe skrze média. O tomto tématu se musí veřejně hodně mluvit, aby to donutilo lídry něco udělat. Je potřeba změnit naše myšlení, zaměřit se na budoucí generaci. Nás změny ještě nemusí tolik ohrozit, ale pro naše děti mohou být už devastující. Politici přemýšlí v horizontu volebního období. Pro změnu k lepšímu musí tedy každý začít už u sebe.

N: Ano, síla politiků spočívá především v obyčejných lidech. Změnu k lepšímu můžeme sami ovlivnit v našich každodenních životech. Jet do práce na kole, místo auta. To pomůže i nám samotným, nejen planetě. A když už musíme jet autem, není třeba, abychom tam seděli sami, ale můžeme někoho vzít s sebou. Využít aplikace jako Blablacar a podobně a více sdílet. Nebo rovnou přejít na elektromobily. Dále můžeme jíst méně masa, kupovat lokální potraviny, používat méně plastu, třídit odpad. Důležité je, abychom takto jednali všichni dohromady.