Elektrická Evropa: Tři scénáře v boji proti uhlíku

Eurelectric je sdružení, které zastupuje na evropské úrovni výrobce elektrické energie, přidružené obory a jejich dodavatele a partnery v zámoří. Celkově konsorcium zastřešuje více než 3500 společností s obratem přes 200 miliard eur. Díky své velikosti a přístupu k velkému množství dat má možnost zpracovávat realistické předpovědi vývoje evropské ekonomiky. Na to, jaké scénáře mohou během přechodu na bezemisní energetiku nastat, se zaměřuje zpráva Decarbonization Pathways of European Economy. Hlavní roli má hrát přechod na elektrickou energii.

Naše pozornost by se měla v příštích letech zaměřit hlavně na největší zdroje emisí, tedy na dopravu, vytápění a chlazení budov a průmysl. Dobrá zpráva je, že tento proces je již v chodu. Údaje Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), agentury Eurostat i samotného Eurelectricu ukazují, že například emise CO2 produkované výrobci tepla a elektřiny poklesly mezi roky 1990 a 2016 o více než 40 % (z 431 g CO₂/kWh na 257 g CO₂/kWh).

Od roku 2004 se navíc podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů zvýšil na více než dvojnásobek a se skoro 20% podílem na hrubé konečné spotřebě plní plán, který si EU v přechodu na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 vytyčila. Zároveň se ale ukazuje, že další snižování emisí CO₂ se neobejdou bez překonávání ekonomických a technologických překážek a budou vyžadovat úsilí a spolupráci na evropské i globální úrovni.

Elektrifikace hraje na cestě k uhlíkové neutralitě více rolí. Největší vliv má přechod na bezemisní zdroje, který přímo snižuje množství vypouštěných skleníkových plynů. Velmi důležité je ale i přenesení velké části produkce energie na decentralizované lokální zdroje, které dále umožní snížit emise spojené s distribucí energie a paliv. Dalšími souvisejícími faktory jsou výzkum a vývoj úsporných technologií pro potřeby výrobců i spotřebitelů, zlepšení kvality ovzduší (hlavně ve velkých městech) a tvorba nových pracovních příležitostí.

Analýza Eurelectricu bere všechny tyto parametry v potaz a uvádí tři různé scénáře vývoje. Nejkonzervativnější počítá s 38% podílem čisté elektřiny na celkové energetické spotřebě EU a se snížením emisí skleníkových plynů o 80 %. Nejambicióznější předpokládá, že zelená elektřina bude pohánět 60 % ekonomiky a emise se tak sníží až o 95 %. Aby to bylo možné, bude muset podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém trhu ročně růst o 1 až 1,5 %. Zároveň bude nutné úspornými opatřeními každý rok snižovat energetickou spotřebu EU o 0,6–1,3 %. Jak se tento proces promítne do jednotlivých oblastí, se kterými analýza pracuje?

Doprava

V nejambicióznějším scénáři bude elektřina pokrývat 63 % energie v dopravě. Zpráva tento scénář považuje za realistický, hlavně proto, že přechod na elektromobilitu v oblasti osobní dopravy podporují de facto všichni velcí výrobci automobilů. Další vývoj bude podle Eurelectricu záviset ve velké míře na nových technologiích aplikovaných v nákladní dopravě, námořní přepravě a letectví. Zde se naděje vkládají zejména do pohonů na vodík a syntetický metan vyráběný z vodíku a CO2 pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Vytápění a chlazení budov

Nejnižší odhady potřebného poklesu emisí spojených s energetickým managementem budov hovoří o 46% snížení, nejambicióznější scénář počítá s poklesem až o 63 %. Realizaci těchto scénářů vidí Eurelectric zejména v rozšíření využívání tepelných čerpadel. S pokrytím poptávky ve špičkách spotřeby mohou podle analýzy s řízením energetické distribuce pomoci systémy na bázi umělé inteligence.

Průmysl

Zpráva uvádí, že technický potenciál elektrifikace evropského průmyslu se pohybuje kolem hranice 50 %. Do jaké míry se podaří ho naplnit, bude podle Eurelectricu záviset především na cenové konkurenceschopnosti bezemisních zdrojů. Kromě elektřiny zde bude podle zprávy hrát roli zejména vodík, bio a syntetický metan, podobně jako je tomu v dopravě. Zavádění nových energetických technologií dále podle analýzy umožní a urychlí přechod na cirkulární ekonomiku.

Konzervativní

Cíl: snížení emisí CO2 o 80 % v porovnání s rokem 1990.

Předpoklady: Scénář počítá s využitím současně dostupných technologií, předpokládá ale aktivní podporu jejich zavádění ze strany států a spotřebitelů.

Optimistický

Cíl: snížení CO2 o 90 % v porovnání s rokem 1990.

Předpoklady: Pro naplnění scénáře by bylo nutné výrazně podpořit dekarbonizaci a elektrifikaci ze strany EU i jednotlivých členských států a aktivně eliminovat překážky, které procesu v současnosti brání.

Velmi optimistický

Cíl: snížení CO2 o 95 % v porovnání s rokem 1990.

Předpoklady: Nejambicióznější scénář počítá s objevem a aplikací nových technologií a globálně koordinovaným úsilím o přechod na uhlíkovou neutralitu.