Elektromobily pracovní trh změní, nezničí
Pokud v Evropě přestaneme vyrábět auta na motorovou naftu nebo benzín a nahradíme je vozidly elektrickými, ztratíme jednu pracovní pozici ze tří. Milion Evropanů náhle přijde o práci. I podobně přehnané předpovědi mohou zaznít od evropských politiků. Odborníci se však shodují v tom, že přechod na výrobu elektromobilů s sebou ztrátu zaměstnání nutně nést nemusí
Zacvičí elektromobilita s trhem práce? Na budoucí vývoj v tomto průmyslu se upínají nejen zaměstnavatelé, ale také zaměstnanci. Změny ovlivní výrobce automobilových značek a také dodavatele jejich komponentů. V automobilovém průmyslu pracují desetitisíce lidí, a v Česku, kde se toto odvětví podílí na HDP bezmála 10 %, to platí obzvlášť.„
Není žádným tajemstvím, že velká závislost českého průmyslu na automobilové výrobě není úplně zdravá. A má své důsledky,“ poukazuje Daniela Čajánková z personální agentury Stimul.
Transformace v automobilovém průmyslu je nezbytná pro splnění globálních klimatických cílů. Podle různých předpovědí se trh práce díky elektromobilitě spíše promění, než aby se miliony lidí napříč Evropou bály o svou pozici. Na výrobu bude potřeba méně pracovníků, zato kvalifikovanějších, a přibydou i pozice na podporu zákazníků. Je pravděpodobné, že všechny posuny povedou v budoucnu k intenzivnějšímu lobování za elektrické automobily, ale i proti nim.
Mnoho pracovníků je v současné době zaměstnáno ve výrobě komponentů, které už pro elektromobily nebudou nutné. Těm bez odpovídající kvalifikace riziko ztráty zaměstnání skutečně hrozit bude. Škodám půjde předejít jen pomocí značných investic do vzdělávání.
„Domnívám se, že pracovních míst neubude. Jen vzniknou jiné pozice, s jinými požadavky na vzdělání a kvalifikaci pracovníků. To bude klást nároky na jejich přeškolení nebo učení se novým věcem,“ potvrzuje personalistka Čajánková.
Dramatické změny neočekává ani Oldřich Starý z Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT. „Elektromobil je výrobně jednodušší, a pokud by automobilky přešly stoprocentně na výrobu elektromobilů, lze očekávat snížení počtu pracovníků a propouštění v řádu deseti až dvaceti procent. Na druhou stranu budou automobilky muset přijmout pracovníky jiných profesí, zejména programátory,“ říká.
K této problematice si v loňském roce nechala vypracovat dopady také Evropská komise. V předpovědi zohledňuje ztrátu pracovních míst v tradičním automobilovém průmyslu i vytváření nových míst díky elektrické technologii. Ve zprávě došla k závěru, že makroekonomický dopad této transformace bude minimální. Ztráty pracovních míst budou kompenzovány vznikem nových.
Skupina sdružující desítky ekologických organizací a placená Evropskou komisí ‒ Transport & Environment ‒ tvrdí, že v automobilovém průmyslu se změní pracovní místa, ale v celé ekonomice dojde k čistému nárůstu zaměstnanosti. Důležitou proměnnou je, do jaké míry bude evropský zpracovatelský průmysl ochoten investovat do nových technologií. Z některých analýz dokonce vyplývá, že pokud by nyní došlo k úplnému zastavení výroby elektromobilů, klesl by během příštích dvaceti let počet pracovních míst až o třicet procent.
V nejbližším období se výroba nezmění natolik dramaticky, aby to ovlivnilo trh práce. Dokonce oproti americkému nebo čínskému trhu Evropa takzvaně zaspala, protože svou energii a kapitál roky investovala hlavně do spalovacích motorů. Teď hledá nové způsoby, jak zůstat konkurenceschopnou; navíc evropské automobilky své elektrické modely začínají uvádět na trh až od roku 2018.
„Elektrický automobil je a pořád bude dopravní prostředek a jeho konstrukce se od obvyklých vozidel liší pouze v určité části, a to hnacím ústrojím. V současné době také mnohé automobilky vyrábějí na stejných montážních linkách elektrické i konvenční automobily,“ popisuje Vojtěch Klír z Centra vozidel udržitelné mobility Fakulty strojní pražského ČVUT.
Ani robotizace významně neovlivní trh práce. „Myslím, že vždy bude jistý podíl práce, na kterou bude potřeba člověk. Z hlediska e-aut nevidím v dohledné době prostor pro větší změny v technologii jejich výroby v porovnání s konvenčními vozidly. Pravdou je, že pro elektrické hnací ústrojí si dokážu představit více automatizovaný systém výroby v porovnání se spalovacím motorem,“ upřesňuje Klír.
Oldřich Starý si zase myslí, že v některých oblastech nahradí robotizace člověka i na sto procent. „V jiných oblastech ale bude rapidně růst požadavek na pracovní síly, takže dojde k velkému přesunu, ale nikoli k totálnímu nahrazení,“ zmírňuje také předpovědi odpůrců automatizace. Na sofistikovanější úkoly budou stále potřeba myslící a šikovní lidé.
Budoucností je dobře vyškolený pracovník
Zejména na studiích by si lidé měli uvědomit, jestli bude o jejich profesi zájem. „Je potřeba si pečlivě vybírat zaměření studia a nehledět přitom jen na množství práce. Dnes často vidíme, že si studenti vybírají obory s malou profesní perspektivou, humanitního zaměření, které zvládnou vystudovat, a pak mají potíže nalézt odpovídající zaměstnání,“ vysvětluje personalistka Čajánková.
Tlak na absolventy v technických oborech předpovídá i Oldřich Starý. „Musí být flexibilní, velmi vzdělaní v oblasti IT, AI, energetiky, technologie, výzkumu a inovací. Zájem nebude o rutinní činnosti, které lze velmi snadno nahradit roboty,“ vyjmenovává.
Pokud dojde k nárůstu produkce elektromobilů, pracovní pozice se podle Vojtěcha Klíra přerozdělí, ale nebude to pro trh práce fatální. „S ohledem na dnes používané systémy řízení už vlastně téměř neexistuje čistá strojařina. Například pro naše budoucí absolventy v oboru dopravní technika jsme před několika lety otevřeli speciální předmět hybridní pohony,“ dodává.