Energetický audit: Žádný strašák, ale užitečný nástroj, který vede k finančním úsporám

Energetický audit, který se zpracovává pro budovy a celkové energetické hospodářství firmy, je pro některé podniky ze zákona povinný, může si ho ale nechat vypracovat kterákoliv firma. Na to, jak vypracování auditu probíhá, co vše může dokument přinést a proč se auditu nebát, jsme se vyptali Ondřeje Vaňka, jednatele společnosti PKV BUILD, která se energetickým auditům dlouhodobě věnuje.

Jak Ondřej Vaněk vysvětluje, energetický audit je koncepční dokument, jehož výsledkem je návrh opatření ke snížení energetické náročnosti posuzovaných objektů a technologií v nich. Díky auditu může firma odhalit problémy v oblasti využívání energie, například špatně nastavené rezervované kapacity, zastaralý energetický zdroj nebo nedostatečný stav obálky budovy, a jejich odstraněním pak snížit své náklady.

Povinně ze zákona ho musí mít ten, kdo podniká a jeho spotřeby všech primárních energetických médií jsou vyšší než 5000 MWh/rok. Povinný je i v případě veřejných subjektů, které spotřebovávají více než 500 MWh/rok. Povinnost také nastává velkým podnikům s více než 250 zaměstnanci, ročním obratem vyšším než 1,3 miliardy korun nebo firmám s roční bilanční sumou rozvahy vyšší než 1,1 miliardy korun. V případě velkého podniku stačí překonat pouze jedno dílčí kritérium a už se ho povinnost týká. Audit pak platí po dobu 4 nebo 10 let v závislosti na subjektu, který si ho nechává zpracovat.

„Poptávka po auditech vzhledem k růstu cen elektřiny stoupá nehledě na to, zda ho podnik mít musí, nebo ne,“ upozorňuje však Ondřej Vaněk.

I společnost, pro kterou není audit ze zákona povinný, si ho může nechat zpracovat a využít benefity, které audit přináší. Jako alternativu auditu nabízejí v PKV BUILD také vlastní dokument, nazvaný Analýza potenciálů úspor (APÚ).

„Audit má totiž svoji strukturu danou prováděcí vyhláškou a někdy je vhodnější zacílit přímo na konkrétní úsporné opatření a zpracovat právě APÚ, která je více manažersky zaměřená na konkrétní oblasti důležité pro klienta. Celkový výstup je ale velmi podobný,“ vysvětluje.

Ani u jednoho dokumentu, energetického auditu či APÚ, nezáleží na tom, čím se konkrétní podnik zabývá nebo o jakou budovu se jedná. Navržená úsporná opatření jsou pokaždé připravená individuálně tak, aby byla vhodná pro daného zákazníka. I menším podnikům mohou podle zkušeností Ondřeje Vaňka přinést statisícové úspory. Po zpracování auditu má totiž firma v ruce detailní popis svého provozu a také vypracované návrhy konkrétních opatření, která pomohou energetické hospodářství celkově zefektivnit a učinit ho úspornějším.

Jedná se třeba o výměnu osvětlení, instalaci fotovoltaiky, výměnu zdroje, úpravu rozvodů, zateplení budovy nebo výměnu oken – možnosti jsou v tomto případě celkem široké, záleží na tom, co je pro konkrétní firmu nejefektivnější. Někdy se může jednat jen o změnu rezervované kapacity, kde je pak cena za finanční úsporu rovná ceně za audit a žádné další investice nejsou potřeba. 

Vypracování samotného energetického auditu předchází tzv. plán energetického auditu, ve kterém si auditor se zákazníkem určí požadavky a stanoví konkrétní rozsah a mantinely auditu. Od plánu se následně odvíjí to, jak bude finální audit vypadat.

Poté přichází na řadu návrh a zpracování auditu, které trvá minimálně dva měsíce, ale může to být i déle v závislosti na náročnosti a rozsáhlosti posuzovaného provozu. Je totiž rozdíl, zda se posuzuje třeba jedna výrobní hala, nebo hal pět. Záleží také na množství technologií či na celkovém stavu budov. Na auditu navíc pracuje spousta lidí, od technologických odborníků i zpracovatelů po energetické specialisty, kteří vše vyhodnocují a navrhují jednotlivá opatření.

„Proces tedy zabere nějaký čas, nicméně se vyplatí do něj investovat vzhledem k tomu, co vše audit přinese,“ dodává Ondřej Vaněk.

Když zákazník výsledný audit obdrží, má v ruce podrobně rozepsaný stav svého provozu a návrhy tří standardů úsporných opatření – bezinvestiční, nízkoinvestiční a investiční. Výstupem je pak jejich nejvhodnější kombinace podle ekonomické výhodnosti a nákladů na provoz. U všeho je navíc vyčíslena konkrétní úspora, investice a návratnost.

„Pro vybranou kombinaci úsporných opatření navrhujeme i výši získatelné dotace a posouzení splnění jejích podmínek,“ připomíná Ondřej Vaněk. Audit podle něj zároveň představuje nejjednodušší způsob, jak ve firmě vypočítat uhlíkovou stopu ve Scope 1 (což jsou přímé emise podniku, které firma přímo kontroluje, tedy například emise z kotlů v podniku, z automobilů, které firma vlastní, nebo emise z průmyslových procesů) a Scope 2 (tedy nepřímé emise spojené se spotřebou nakupované energie, které firma přímo nekontroluje).

„Na to se často zapomíná a podniky si místo toho nechávají vypracovávat další dokumenty, aniž by plně využily audit. Podle plánu energetického auditu pak můžeme do finálního dokumentu zahrnout i návrh fotovoltaiky včetně rozložení panelů nebo pasport měřáků pro energetický management,“ vypočítává odborník.

U navrhovaných opatření, která jsou složitější, je podle Ondřeje Vaňka vhodná ještě další konzultace, protože součástí auditu není projektová dokumentace nebo přesný plán realizace, ale pouze směr, kterým se zákazník může vydat.

„Je to však dobře, protože každý si může zvolit vlastní cestu a vybrat si takové opatření, které je pro něj nejvhodnější. A audit pro další kroky představuje poměrně silný nástroj,“ říká s tím, že i na dalších fázích přípravy úsporných projektů se zákazníkem v PKV BUILD rádi spolupracují. Ať už se jedná o projekci úsporných opatření, statické posouzení střechy, požárně bezpečnostní řešení, či komplexní dotační management a výběrové řízení na dodavatele řešené technologie.