Jak česká rozvodka utáhne elektromobily?
Rozvodná soustava v Česku je stabilní a kvůli většímu zatížení, které by mělo na svědomí dobíjení elektromobilů, rozhodně nárazově nezkolabuje. Potvrzuje to i Zpráva o sledování trhu z roku 2017 společnosti ČEPS, provozovatele přenosové soustavy na našem území. V ní se uvádí, že v České republice nejsou tzv. úzká místa, která by ke vzniku přetížení mohla vést. Česká rozvodná síť je připravena na vyšší zátěž i díky historické průmyslové tradici. Navíc se do jejího rozšiřování a údržby každoročně investují miliardy korun.
„Výpadky jsou vyjma kalamitních stavů a výluk už jen opravdu výjimečné. Myslím, že česká přenosová soustava je něco, na co můžeme být i ve srovnání s okolními státy velmi pyšní,“ myslí si šéfredaktor časopisu Hybrid Jan Horčík.
Elektrické podniky investují do údržby a rozvoje distribučních sítí ročně miliardy korun. ČEZ rozpustil v nových sítích od roku 2005 přes sto dvanáct miliard, společnost E.ON jen v průběhu roku 2019 čtyři miliardy. Za poslední tři roky se v Česku postavilo 118 kilometrů přenosových vedení, což je ve srovnání například s Německem o třetinu rychlejší postup.
„Nezáleží přece na tom, zda se nově k síti připojují nové obchody či továrny, tisíce nových malých elektráren jakožto výroben, nebo tisíce nových spotřebičů, což mohou být právě elektromobily. Energetické firmy musejí zajistit, že sítě budou fungovat v každém okamžiku,“ vysvětluje Horčík.
Bezpečně a bez výkyvů
Němečtí experti očekávají, že spotřeba elektřiny v zemi se zvýší cca o 2,5 terawatthodin ročně za každý milion elektromobilů. V naší zemi je podobné číslo prozatím nereálné – optimistické předpovědi pro rok 2020 počítají s prodejem okolo 3 500 elektřinou poháněných vozů, přičemž do roku 2030 se uvažuje o celkovém počtu zhruba čtvrt milionu e-aut na českých silnicích.
Přípravy na masovější příkon k pohánění elektrických vozů už nicméně probíhají. Norsko, jakožto jeden z pionýrů elektromobility v Evropě, narazilo v počátečních krocích zejména na problém s proudovými rázy v distribuční soustavě elektřiny, způsobujícími poklesy napětí v síti. Na základě těchto zjištění proběhlo od 14. listopadu do 15. prosince 2017 pod záštitou E.ON měření zpětného vlivu nabíjení elektromobilů na nabíjecí stanici u nákupního centra v Jihlavě.
Největší krátkodobou zátěž budou bezesporu představovat rychlonabíječky, tedy stanice využívající stejnosměrného proudu (tzv. DC neboli direct current stanice), které mohou pracovat s výkony až ve stovkách kilowattů. Pokud jich bude na jednom místě více, půjde o relativně významný odběr, kterému je potřeba danou lokaci přizpůsobit. „Stanice se střídavým proudem (tzv. AC neboli alternating current) budou představovat spíše stabilní dlouhodobou zátěž s výkony v řádu nižších desítek či jednotek kilowatt,“ dodává Horčík.
Běžně se předpokládá, že majitelé e-aut budou nabíjet především na tzv. noční proud, i tak ale bude náhlé připojení tisíců jednotek potřeba kompenzovat. Vrcholy se očekávají dva – večer po příjezdu z práce a dopoledne, když se řidiči připojí v místě zaměstnání k wallboxům. Klíčem k nalezení rovnováhy může být i tzv. chytré nabíjení.
Auto jako baterie
Tento princip, zvaný také V2G (vehicle to grid), využívá elektromobil v podstatě jako velkokapacitní úložiště. Namísto toho, aby auto energii pouze přijímalo, ji v případě vysoké poptávky může do sítě zpětně odevzdávat za předem dohodnutý tarif či jiné výhody. V praxi to funguje tak, že majitel vozidla dá prostřednictvím mobilní aplikace svému dodavateli elektřiny vědět, které dny v týdnu potřebuje svůj vůz bezpodmínečně nabitý, a kdy naopak může jeho auto sloužit ke zpětnému napájení. Vzhledem k tomu, že zhruba 10 % z celkového počtu vozidel je v kterémkoliv okamžiku přítomno na silnicích a zbylých 90 % někde parkuje, se jedná o poměrně inteligentní přístup.
Nebezpečí blackoutu a dalších omezení kvůli elektromobilům nám v tuto chvíli bezprostředně nehrozí. Česká přenosová soustava nové e-vozy zvládne, a to především kvůli pomalému tempu, s nímž jich v tuto chvíli přibývá. Než jich budou jezdit miliony, potrvá to ještě desítky let. A během té doby nabíjecí i páteřní síť ještě bezpochyby posílí.