Létání na baterky
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2020_1%20a%c5%be%206/__variants/eon200a_letani_na_baterky_01$480-252-1x$.jpg?guid=be3db278-4fa6-4841-98b8-3e3b620e4581&last-modified=637786426117255426)
Mnohé statistiky letecké dopravy jsou ohromující. Podle odhadů je v každém okamžiku ve vzduchu od osmi do dvaceti tisíc letadel. A kolik letů je realizováno celkem za rok? Vloni to bylo 39 milionů, letos to kvůli epidemii koronaviru bude znatelně méně. A co se počtu lidí týče, ročně jich alespoň jednou do letadla sedne čtvrt miliardy. Každý z nich za těch 365 dní v průměru letí celkem dvacetkrát.
Asi nikoho nepřekvapí, že se takto vysoká čísla v letecké dopravě musí promítat také do statistik, které se zabývají produkcí emisí na modré planetě.
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2020_1%20a%c5%be%206/__variants/eon200a_letani_na_baterky_02$480-530-1x$.jpg?guid=e05fa351-bd5a-4ba1-9760-9522fe1d73d3&last-modified=637786426326547093)
Špinavá nebesa
Za rok 2018 je osobní doprava podepsaná pod 747 miliony tun CO 2 . Od roku 2005 přitom množství emisí tohoto skleníkového plynu narostlo o 70 %, přičemž podle odhadů budeme v roce 2050 přibližně na pětinásobku, budeme-li postupovat stejným tempem.
Pro představu jedna oblíbená analogie ‒ kdyby byla letecká doprava stát, patřila by mezi 15 největších producentů CO2. V současnosti se totiž „postará“ zhruba o 3 % z celkového množství emisí vyprodukovaných lidmi, přitom podle již zmiňovaných prognóz by v roce 2050 měla ukousnout z tohohle koláče rovnou pětiprocentní dílek.
Míra znečišťování, která jde na vrub letadlům, je tak vysoká, že nahrává i teoriím, které bychom ještě před pár lety považovali za sci-fi. Jednou z nich je jakási letecká verze „přídělového systému“, podle něhož by každý mohl za rok nalétat jen určité množství kilometrů – a pak si buď koupit volné kilometry od lidí, kteří leteckou dopravu nepoužívají, nebo čekat na další výměnu kalendáře.
Dopad na ovzduší však není jediným negativním aspektem letecké dopravy, je s ní spojen také akustický smog a vysoká finanční nákladnost. A právě poslední argument by mohl vývoj notně uspíšit. Nakonec, o peníze jde skoro vždy na prvním místě.
Na křídlech elektřiny
Vývoj v automobilové dopravě nastínil, kudy vede cesta. Není tedy pochyb o tom, že elektřina po silnicích ovládne i vzduch. Největší překážky – nižší kapacita baterií, jejich vyšší váha a nižší efektivita v porovnání s leteckým palivem – budou v následujících letech postupně odbourávány, až zmizí úplně. Hranice maximální kapacity baterií se takřka každým dnem posouvá a zvyšuje. Na zaoceánské lety to však ještě chvíli nebude. Dá se očekávat, že bateriové články nám v nejbližších dekádách umožní dolet v řádu několika tisíc kilometrů. Což je ovšem ideální pro kratší nebo regionální linky.
Podle Boba Buddeckeho, viceprezidenta společnosti Honeywell Aerospace, v současnosti více než 200 startupů pracuje na nějakém typu elektrického nebo hybridního vzdušného dopravního prostředku. Které země jsou přitom v plánování elektrických letadel nejdále? Pokud byste tipovali Izrael, Norsko a Kanadu, jste na správné stopě.
V prosinci loňského roku kanadská firma magniX patnáctiminutovým letem úspěšně otestovala plně elektrický hydroplán, schopný převážet šest pasažérů. Po zapracování poznatků z testů se plánuje zapojení letu do kratších meziměstských linek v těžce dostupných oblastech na severu země.
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2020_1%20a%c5%be%206/__variants/eon200a_letani_na_baterky_03$480-530-1x$.jpg?guid=2b7f1729-1e36-4778-96d7-3c22993785ab&last-modified=637786426656155771)
Jiný prototyp, letadlo jménem Alice, představila na aerosalonu v Paříži v červnu minulého roku izraelská společnost Eviation. Stroj dovede na jednu plnou „nádrž“ dopravit devět pasažérů na vzdálenost až tisíc kilometrů. V případě, že by energie pocházela z obnovitelných zdrojů, v podstatě s nulovým emisemi.
Tenhle technologický zázrak jistě vzrušil i obchodníky aerolinek. Cena letu? Přibližně pět dolarů na 100 kilometrů. Což je v porovnání s podobně velkým letadlem standardního typu (250 dolarů na sto kilometrů) jedna padesátina. I proto si jedna z největších amerických regionálních aerolinek – společnost Cape Air – objednala bezmála stovku Alicí, přičemž cena jedné je odhadovaná na čtyři miliony dolarů. Velice hrubým výpočtem návratnosti investic se dostaneme k tomu, že po 170 milionech nalétaných kilometrech má Cape Air svoji investici zpátky.
Posuňme se trochu na sever. Malebné Norsko v posledních letech vybízí výrobce letadel k vytvoření „eLetadla“ s kapacitou kolem 20‒30 sedadel a plánuje, že již v roce 2040 bude všechny své regionální letecké linky obhospodařovat pouze elektrickými letadly. Tak to alespoň prohlásil státní podnik Avinor. Není přitom náhoda, že zrovna Norsko je v tomto směru zcela zřetelně napřed – elektrická auta a hybridy si z koláče prodaných vozů v posledních letech ukusují již nadpoloviční většinu. V zemi, jejíž ohromné bohatství závisí na ropných zdrojích, jde o poměrně zajímavý paradox.
Letecké dopravní prostředky však do budoucna pravděpodobně čeká nejen změna pohonu. Na stolech mají velcí hráči z oboru také dramatické proměny designu. Inženýři navrhují nové typy komerčních letadel ve snaze nalézt „svatý grál“– koncept, který by přinesl vyšší efektivitu letu, a tedy i úsporu paliva. Jedním z takových je kupříkladu model zvaný Maverick společnosti Airbus s působivými futuristickými tvary.
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2020_1%20a%c5%be%206/__variants/eon200a_letani_na_baterky_04$480-530-1x$.jpg?guid=54e50835-4e0f-4ff6-9720-2d727a00067a&last-modified=637786426865832553)
Jako v románech Julese Verna
A pokud nepostačí eLetadla sama? Možná doba nahraje i návratu zepelínů, jejichž používání v civilní dopravě ukončila katastrofa vzducholodi Hindenburg z 6. května roku 1937. V armádě sice zepelíny ještě nějakou tu dekádu využití nacházely, ale v civilu se postupně staly pouhým synonymem efektní reklamy, zašlým odleskem své dávné slávy.
Jejich návratu nahrává i fakt, že co do konstrukčních schopností i v oblasti bezpečné práce s vodíkem jsme v současnosti mnohem dál než před osmdesáti lety. Při přepočtu na emise by přitom vzducholodě byly někde na úrovni vlaku, tedy na zhruba 40 gramech CO 2 na pasažéra a kilometr. Sice byste se na místo určení nedostali tak rychle jako letadlem (rekord v přeletu oceánu je nějakých 44 hodin), ale byla by to veskrze dobrodružná a romantická výprava.
Související články
E-Highway: Elektrická dálnice
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2020_1%20a%c5%be%206/__variants/eon200a_elektrifikovana_dalnice_01$480-252-1x$.jpg?guid=207ab7c9-6298-423d-a8eb-9202cdf62b72&last-modified=637786424957439718)
Milan Bříštěla - BRM Aero: Elektrická letadla jsou budoucnost létání
![](https://saeceweb01runblobcorewindowsnet-endpoint.azureedge.net/eonmedialibcontainer/e.on/media/general/byznys%20a%20energie/2019/__variants/eon190b_brm-aero_01$480-252-1x$.jpg?guid=e0217994-8c5e-439a-baf7-f18dce69e248&last-modified=637786395856606570)