Milan Bříštěla - BRM Aero: Elektrická letadla jsou budoucnost létání

Jak vás napadlo, že budete vyrábět letadla?

Pocházím z regionu, který má dlouhou tradici leteckého průmyslu, takže jsem to nasával už od dětství. Navíc mě vždycky přitahovala strojařina, lákalo mě vyvíjet motory třeba do sportovních aut. Nakonec jsem ale už během prvního ročníku na vysoké škole přestoupil na Vojenskou akademii v Brně, kde se výjimečně otevřel obor „Vývoj, konstrukce a výroba letadel“.

Jak vás napadlo založit vlastní firmu?

V roce 2007 jsem strávil 3 měsíce v Americe, kde jsem dealerovi pomáhal skládat několik letadel typu Mermaid. Po večerech jsem si tam skicoval a domů přivezl projekt vlastního letadla NG-4. Ale co může dělat chudý konstruktér bez peněz? Našel jsem tedy investora, se kterým jsme projekt uvedli na trh. Bohužel investor měl představu rychlých bezpracných zisků, proto jsem firmu po dvou letech opustil. Syn v té době začal s autoservisem a já byl vším tak znechucený, že jsem tam s ním tři měsíce makal. Ale když jsem viděl, jak nevděčná práce to je, nabídl jsem mu, ať se mnou založí firmu na letadla. On souhlasil a letos slavíme už 10 let.

Jaké byly začátky vlastního podnikání

?První 4 roky jsme přečkali v pronajatých prostorách Uherskohradištské nemocnice. Naštěstí jsme měli velice nízký nájem. Firmu jsme rozběhli díky tomu, že můj kamarád z Finska si u nás objednal vývoj a výrobu letadla se zatahovacím podvozkem a zaplatil nám celé letadlo dopředu. Na sklonku roku 2009 jsme měli 2 miliony na účtu a z toho jsme začali kousíček po kousíčku skládat první letadlo. V roce 2014 už jsme se mohli kompletně přestěhovat do Kunovic do vlastních výrobních hal. Nyní máme 6 000 metrů výrobní plochy a na konci června jdeme stavět další halu o rozloze 3 500 metrů.

Plánujete rozšiřovat i nabídku letadel?

Zrovna dokončujeme certifikaci nového letadla pro letecký výcvik. Nedávno jsme ve Švýcarsku představili letadlo stoprocentně poháněné elektromotorem s bateriemi, které jsme vyvinuli pro Andrého Borschberga. Ten bez přistání obletěl svět v letadle Solar Impulse poháněném solárními panely. My sami pokračujeme ve vývoji nového dvoumístného hornoplošného letadla a máme rozpracovaný projekt čtyřmístného kovového letadla.

Jak se člověk dostane k tak významnému kontaktu?

Základem je kvalitní výrobek. Nabízet letadlo s dobrými vlastnostmi, které je pečlivě vyrobené a ještě vypadá hezky, je polovina úspěchu. U nás daleko větší roli hraje to, jak je výrobek zpracovaný než třeba schopnosti našich dealerů. Za druhé, my si vyrábíme všechny dílce sami. Necháváme si dodávat jenom kompozitní díly. Výhoda je, že děláme všechno ostatní doma ve velkých sériích. Když zákazník poškodí cokoliv na letadle, může mi to vyfotit telefonem a druhý den už mu odesíláme náhradní díly. Všechny máme skladem. To nikdo z výrobců ultra lehkých letadel nedělá. Staráme se, aby měli lidi to letadlo na létání, ne aby jim stálo půl roku v hangáru.

To je vaše největší konkurenční výhoda?

To a cena náhradních dílů. Spousta firem prodává málo letadel, tak se snaží vydělat právě na náhradních dílech. Naším cílem je ale naopak prodávat nová letadla a zásobování náhradními díly bereme jenom jako nutnost.

Jak dlouho trvá vyrobit jedno letadlo?

Zhruba 6 týdnů. Jednotlivé díly a sestavy vyrábíme průběžně a máme je skladem. Když přijde nová objednávka, jenom vezmeme konkrétní trup a dostrojíme ho přesně dle požadavků zákazníka. Díky tomu má letadlo do tří měsíců u sebe. Lidé jsou netrpěliví a nechtějí čekat na letadlo celou sezónu.

Co je ve výrobě nejnáročnější na spotřebu energií?

Určitě lakovna, kde používáme hořáky na zemní plyn. Abychom nějakou energii ušetřili, vytápíme budovy tepelnými čerpadly. V podzemí pod letištěm je jezero, takže venku máme tři studny s velkou kapacitou dodávky vody. Připravujeme také fotovoltaiku s akumulační kapacitou, kterou umístíme na střechu nové haly. Plyn, elektřinu i fotovoltaiku nám dodává E.ON . Příští rok začneme vyrábět a zalétávat zmiňované elektroletadlo, takže plánujeme i rychlodobíjecí stanici. V leteckých školách po celém světě je po takovém letadle obrovská poptávka.

Je v létání na elektřinu budoucnost?

Ano, nyní je v tom budoucnost. V školním výcviku to má smysl, ale ještě to není na dlouhé cestování, protože kapacita baterií vydrží jen zhruba na hodinu letu s 20minutovou rezervou.

Na svém webu píšete, že vaším cílem je vyrábět nejlepší malá sportovní letadla na světě. Už jste toho dosáhli?

Ano, naše letadlo je nejlepší ve své kategorii. Máme pohodlný kokpit a skvělou ergonomii sezení. V našem letadle třeba vedle sebe mohou pohodlně sedět dva velcí lidé a nenaráží do sebe rameny. Dále je kabina speciálně tvarovaná, aby cestující nezavadili sluchátky o plexisklo, ani když otočí hlavu. A to jsou detaily, které při letu, který trvá 4–5 hodin, oceníte. Díky tomu létá už přes 50 našich letadel v Austrálii, kde zákazníci za týden nebo 14 dnů nalétají klidně 10 000 kilometrů.

Vaše letadla se tedy primárně prodávají do zahraničí?

Ano, 90 % jich jde do zahraničí a 10 % do České republiky. Teď se trochu zvyšuje poptávka na Slovensku, kde se nám podařilo v prodejích zakotvit mezi tradiční slovenské výrobce, jakými jsou třeba Dynamic nebo Viper.

Kdo vlastně patří mezi vaše zákazníky?

Jedna skupina jsou vysloužilí vojenští a aerolinkoví letci, pak různí businessmani. Nezanedbatelnou skupinou jsou letecké školy.

Používáte nějakou technologii, kterou žádný z vašich konkurentů nemá?

Naše konkurenční výhoda pramení z mých zkušeností s únavovou pevností. Všichni letadla staticky spočítají, nadimenzují a tak je vyrábí. Ale já přidávám hmotnost tam, kde chci mít jistotu, že letadlo nikdo nepoláme, a odebírám tam, kde jsem si jistý, že je to bezpečné. Ušetřenou hmotnost směřuji do skořápky kolem pilota, aby nepovolila, když někdo nezvládne přistání a vrazí pod velkým úhlem do země.

Mělo už nějaké vaše letadlo nehodu?

V Austrálii jsme měli zákazníky, dědeček s babičkou přes 80 let, kteří žijí na své farmě s letištěm. Před dvěma lety se vraceli z návštěvy známých a před přistáním je smetl poryv větru. Letadlo zachytilo křídly o stromy rostoucí vedle runwaye, převrátilo se na záda a začalo okamžitě hořet. Naštěstí díky tomu, že používáme vynikající bezpečnostní pásy AmSafe, se dokázali během 15 sekund dostat z letadla. Pán ještě vzal mobil a natáčel, jak mu celý stroj hoří. Pak nám poslal fotku a děkoval, že díky tomu, jak je letadlo pevné, se zachránili. To jsou věci, na které při výrobě myslíme.

Máte s více zákazníky takto blízké vztahy?

Nestačí mi jenom něco vyrobit a dostat za to peníze, chceme budovat „Bristell family“. Celosvětově jsme prodali 450 letadel a z toho 300 zákazníků známe osobně. Nasáváme jejich připomínky a zapracováváme je do konstrukce, abychom se stále posouvali blíž jejich očekávání.

Interiéry letadel Bristell připomínají luxusní sportovní auta. Pozorujete nějaký vývoj ve vkusu vašich zákazníků? 

Určitě ano. Máme řadu klientů, kteří vlastní sportovní auta a mnohdy se stane, že chtějí mít přesně takové čalounění nebo barvu letadla, jaké mají ve svém Bugatti Veyron nebo posledním Mercedesu.

Létání je poměrně nákladný koníček, že?

Létání s ultra lehkými letadly není až tak nákladné. Motor spotřebuje 16 litrů na hodinu, během které uletíte 200 km. U ultra lightů je navíc výhoda, že si je můžete servisovat poměrně levně sami. O úspoře času nemluvě. Drahé je pouze hangárování, pro letadla je málo parkovacích míst.

Dá se pořizovací cena letadla přirovnat právě k luxusním autům?

Ano. Nejlevnější letadlo umíme postavit za 1,5 milionu bez daně, nejdražší může stát ke 4 milionům, když bude mít úplně kompletní výbavu. Průměrná cena letadel se ale pohybuje od 2 do 3 milionů.

Máte vlastně svoje letadlo?

Máme jich několik. Syn je pilot a já se vozím. Samotného mě létání nechytlo. Ve vzduchu vůbec nevnímáte tu rychlost, je to jako kdybyste stáli, navíc musíte pořád komunikovat s věží. Mám radši rychlá auta, na silnici vnímáte ten adrenalin úplně jinak. Po dálnici do Prahy jsem ale autem už dva roky nejel.