Moderní technologie ve Větřní šetří přírodu i energie

V čem jsou projekty ve Větřní výjimečné?

Tůma: Projekt ve městě Větřní je významný především tím, že kogenerační jednotky jsou zde hlavním zdrojem tepla – pokrývají zhruba dvě třetiny výroby, zbylou třetinu pak zajišťují klasické plynové kotle. Jinak jde o standardní model, který už máme odzkoušený na více než třiceti lokalitách v celé republice. Máme zde domluvenou dlouhodobou spolupráci na 15 let, roční dodané množství tepla a cenový vzorec, který kotelně garantuje, že se cena tepla bude vždy odvíjet od ceny zemního plynu a bude vždy výhodnější než stávající tepelné zdroje.

Říha: Modernizace veřejného osvětlení ve městě Větřní je určitě výjimečná tím, že na rozdíl od v dnešní době nejčastějšího způsobu řešení modernizace soustav veřejného osvětlení spočívající v pouhé výměně svítidel byla předmětem tohoto projektu i výměna velké části sloupů a rozvaděčů veřejného osvětlení. K tomu se přistoupilo především proto, že soustava veřejného osvětlení byla již značně zastaralá a nezpůsobilá k spolehlivému a bezpečnému provozu. V praxi to znamenalo vyměnit asi 280 svítidel, 270 sloupů a 6 rozvaděčů.

Jaké jsou hlavní přínosy zdejších modernizačních projektů?

Tůma: Co se týká kogenerační jednotky, je to určitě snížení a stabilizace ceny tepla pro obyvatele obce. Kogenerační jednotka vyrábí kromě tepla i elektrickou energii, a dokáže proto energii zemního plynu využít s účinností vyšší než 90 %. To v praxi znamená snížení ceny tepla pro konečné odběratele – občany města – přibližně o 10 %.

Říha: Hlavním přínosem moderních LED svítidel je, zvlášť v dnešní době, jednoznačně energetická úspora. Ta je poměrně velká, ve srovnání s původním stavem se šetří 70 % elektřiny. Při snaze o energetickou úsporu samozřejmě nesmíme zapomínat na hlavní funkci veřejného osvětlení, která spočívá v zajištění bezpečnosti pohybu osob a vozidel na komunikacích v nočních hodinách, proto byla navržená svítidla oproti původnímu stavu volena v souladu s normami ČSN pro osvětlování pozemních komunikací. Mezi další výhody určitě patří prodloužení životnosti a zvýšení bezpečnosti provozu soustavy veřejného osvětlení. Výrazně se také zlepšil její estetický vzhled a snížilo se dnes často diskutované světelné znečištění. To má v konečném důsledku pozitivní vliv na život obyvatel města.

Mohli byste trochu více přiblížit použité technologie a jejich technické parametry?

Tůma: Použili jsme dvě plynové kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem na zemní plyn. Jedná se o kvalitní stroje od českého výrobce Tedom, s nimiž máme dobré zkušenosti z předchozích projektů. Každá z jednotek má elektrický výkon 600 kW a tepelný výkon 684 kW. Obě dvě provozujeme ročně celkem 3 000 hodin a každá z nich vyrobí za rok asi 1 800 MWh elektřiny a přibližně 7 000 gigajoulů tepla. Jednotky jsou řízené dálkově z dispečinku E.ON Energie v Brně.

Říha: Ve Větřní jsou nyní instalována svítidla s LED technologií a s teplotou chromatičnosti 2200 kelvinů. Jedná se o teplé bílé světlo, které, na rozdíl od často viděných LED svítidel s modrou barvou světla, v současnosti doporučují experti na životní prostředí. Životnost svítidel by se měla pohybovat okolo 100 000 hodin, což v našich podmínkách odpovídá přibližně 25 letům provozu. Tato svítidla mají také z výroby nastavený stmívací režim a v noci od 22:00 do 6:00 se samy regulují – stmívají na nižší hladinu osvětlení. Díky tomu šetří elektrickou energii a snižují tvorbu zmiňovaného světelného znečištění.

S jakými obtížemi jste se museli ve Větřní potýkat?

Říha: Různé problémy se vyskytly. Měnila se svítidla a sloupy, a protože není možné z pohledu investičních nákladů a dopravní obslužnosti rozkopat celé město, napojovali jsme se na původní starou kabeláž, jejíž některé části byly v nevyhovujícím stavu. Takže jsme museli hodně dohledávat různé poruchy a zjišťovat, odkud kam co vede a odkud je co napájené. Ale problémy toho rázu se na stavbách vždycky vyskytnou a všechny se podařilo vyřešit. Náročné bylo také vše stihnout v domluveném časovém harmonogramu. Realizace probíhala z velké části v zimních měsících, zima ale byla naštěstí mírná. Dílo jsme předali v termínu podle smlouvy.

Jak se projekty financovaly? Využili jste vy nebo město nějaké dotace?

Tůma: Celý projekt zainvestoval E.ON, dotace jsme nevyužili. Samozřejmě však využíváme státní podporu kombinované výroby elektřiny a tepla – zelené bonusy. Projekt je ziskový a jeho hlavní přínos spočívá v tom, že jsme schopni kogenerační jednotky velmi flexibilně řídit. Vyrábíme elektřinu tehdy, když je potřeba. Všechny naše kogenerační jednotky jsou spojené do takzvaného agregovaného bloku o celkovém výkonu 25 MW a řídíme je podle toho, zda je v síti elektřiny přebytek, nebo nedostatek. Díky tomu využijeme jejich regulační kapacitu skutečně na maximum.

Říha: Projekt modernizace veřejného osvětlení financovalo přímo město. Měli jsme sice informace o tom, že stát pro tuto oblast chystá nějaké dotace, ty ale měly zpoždění. Mezitím výrazně rostla cena prací i materiálů, třeba železo na sloupy zdražilo zhruba o 150 %. Město si spočítalo, že se jim vyplatí investovat do projektu ze svého a následně, až budou známy přesné dotační podmínky, o dotaci požádat případně dodatečně.

Jaký je podle vás stav veřejného osvětlení v obcích? Máme velké technologické dluhy?

Říha: V řadě českých obcí je osvětlení ve špatném stavu. Běžně se jedná o starší soustavy například i ze 60. let minulého století, které jsou již za hranou technické a morální životnosti. Bohužel častým jevem jsou i nově zrekonstruované nebo vybudované soustavy veřejného osvětlení, které však nejsou v souladu s normami pro osvětlování pozemních komunikací. Problém je v těchto případech bohužel často ve výkladu těchto souvisejících norem. S nadsázkou lze říct, že si každý může vybudovat osvětlení, jak se mu zlíbí. V praxi se pak setkáváme se špatně navrženými soustavami veřejného osvětlení, které jednak nekvalitně osvětlují komunikace, jednak mohou být i zbytečně energeticky náročné, navíc mohou způsobovat oslnění a negativní světelné znečištění známé jako světelný smog. Zajímavé je, že dobře navržená soustava je leckdy v investičních a provozních nákladech o hodně levnější, takže pouze o penězích to není. Proto se v rámci naší práce věnujeme i osvětě na tato témata.

Začínají obce osvětlení víc „řešit“?

Říha: Určitě, je to dáno i tím, že zdražuje elektřina. Stát navíc obcím poskytuje dotace. Jejich podmínkou je ovšem splnění všech norem a dalších náležitostí. Nově se u dotací sleduje také rušivé světlo. Týká se to třeba osvětlení fasád domů, kde je potřeba, aby se okny do objektů dostávalo minimum světla. To je novinka a je docela těžké si s tím technicky poradit. My si s tím však i díky velkým zkušenostem na projektech, jako je Větřní, poradit umíme.