Nová míza pro solární panely: Fotovoltaika do každé rodiny?

Podle vyjádření zástupců členských zemí Evropské unie na summitu ve Versailles by mělo k odstřižení od ruských energií dojít nejpozději do roku 2027. Z minulých let roztřesený energetický trh, jehož komodity již vloni vykazovaly desetiletá cenová maxima, čekají hodně zajímavé časy plné zvratů a zelenou energii s nimi. Ještě před ruskou invazí se nicméně blýskalo především solárním panelům a jejich uživatelům na lepší budoucnost. A nikde není psáno, že se jí skutečně nedočkáme.

Cena solárních panelů meziročně stoupla, ale fosilní a jaderné elektrárny zdražily s ještě větší razancí. Budeme-li vycházet z údajů energetické společnosti pvXchange, uveřejněných v prosinci roku 2021, velkoobchodní cena fotovoltaických panelů meziročně stoupla o 19 %, zatímco elektřina v českých centrálních distribučních soustavách zdražila přibližně o 47 %. Znovu nastala chvíle přemýšlet o kolektorech. 

Míra finanční nákladnosti výstavby domácí solární elektrárny se logicky odvíjí od požadavků koncového uživatele. Cena se u jednotlivých dodavatelů liší, nicméně i tak ji lze alespoň částečně nastínit: zatímco nejmenší fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 2,25 kWp lze pořídit do 250 000 Kč, cena těch největších s výkonem 9,9 kWp přesahuje půl milionu korun. A návratnost podobné investice? Opět záleží na spoustě proměnných, mezi něž spadá spotřeba, cena za elektřinu, velikost daného fotovoltaického projektu a velikost plochy vhodné k umístění solárních panelů, složitost instalace, typ a výkon střídače nebo i zvolený způsob akumulace. Přičemž neplatí, že výše výkonu se automaticky rovná vyšší ceně elektrárny. 

Běžná doba návratnosti solární elektrárny každopádně bývá sedm až deset let a v jistých případech i méně. Co je ale nejdůležitější, v případě panelů se jde opřít o podporu státu, a to jak ve formě dotační, tak i symbolické, přičemž s ohledem na momentální dění lze víc než předpokládat, že tyto aktivity ze strany naší exekutivy nepominou, ba se možná znásobí. 

Programové prohlášení vlády z ledna letošního roku se jasně přiklání k jaderné energii. Kabinet Petra Fialy si vytyčil za cíl úsilí uznat atomovou energetiku jako udržitelnou aktivitu, přičemž zemní plyn měl být klíčovým transformačním palivem v procesu dekarbonizace. Jak to bude s plynem nyní, ví bůh. V dokumentu každopádně také zaznívá: „Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025.“ A oné podpory pro každého, kdo se rozhodl vsadit na udržitelnou energii ze slunce, už dnes není vůbec málo.

Výše uvedené částky na pořízení solárních kolektorů a přináležející infrastruktury lze momentálně výrazně snížit s pomocí státních subvencí a dotačních pobídek.

Z první popsané domácí 2,25kWp elektrárny je možné odepsat 95 000 Kč, z druhé pak až 200 000 Kč, pokud splní předepsané podmínky. V ideálním případě dokáže dotace pokrýt až 50 % z celkových nákladů. To vše díky přeformulovanému podpůrnému programu Nová zelená úsporám, který přišel na svět v říjnu loňského roku a po letech stagnace dává české fotovoltaice impuls k dalšímu rozkvětu už jen tím, že by měl platit nejméně do roku 2025. A mimo jiné umožňuje solárníkům přemýšlet ve velkém.

Zatímco v minulosti bylo podmínkou dotace, aby domácnost spotřebovala alespoň 70 % vyrobené energie, tato překážka nyní padá. Na dvousettisícovou stimulaci již dosáhnou všechny fotovoltaické systémy do velikosti 10 kWp. A je možné mít i elektrárny větší. Ty se sice již podpory nedoberou, ale nepodléhají žádným limitům. Jen je třeba je zaregistrovat na Energetickém regulačním úřadě a mít k jejich provozování živnostenský list, protože v tomto případě už se jedná o podnikání. Každopádně co střecha unese, to se na ni vejde. 

Další novinkou pak je revize v oblasti bateriových úložišť. Zatímco předtím musela být kapacita baterií 1,25násobkem výkonu elektrárny, teď je minimální podporovaný poměr 1 : 1. Žádost je navíc nově možné kompletně podat online a k nabytí dotace už nebude potřeba energetický posudek. Kdo chce čerpat dotaci v plné výši, měl by ale myslet na to, že pro to bude třeba ještě něco vykonat. Nejlépe dopadnou ti žadatelé, kteří přijdou s plánem obsahujícím co nejvíc technologií, například se sestavou fotovoltaiky s úložištěm, která přebytky energie posílá do tepelného čerpadla či do wallboxu k dobíjení elektromobilů. Bez baterií naopak v podstatě nejde stropu subvence dosáhnout. A co jistě mnohé potěší, cesta k dotacím se usnadnila pro některé starší objekty. Je možné je čerpat například i na rekreační stavby, pokud jejich majitelé prokážou, že daný objekt má přidělené číslo popisné nebo evidenční a je alespoň 24 měsíců využíván k trvalému bydlení.

Jinými slovy zelená sluneční energie opět dostává zelenou a je zas o něco dosažitelnější masové produkci z kolektorů běžných uživatelů. I stát už se totiž odváží přiznat, že soláry mají své nezastupitelné místo v budoucnosti českého energetického mixu.