Energetická burza v Lipsku: co Česku přináší a je skutečně viníkem drahých energií?

Česko prostřednictvím firmy ČEZ na Evropské energetické burze EEX v Lipsku obchoduje už od roku 2003. Burza neurčuje ceny, je pouze místem směny, kde se setkává nabídka a poptávka po elektřině.
Většina obchodů s elektřinou v České republice probíhá mimo lipskou burzu v rámci bilaterálních (dvoustranných) dohod. Cena na lipské burze se pro tyto obchody využívá jen jako referenční.
Lipská burza zároveň není jediným evropským tržištěm, existují desítky dalších (například pražská burza PXE nebo Organizovaný krátkodobý trh s elektřinou provozovaný OTE). Pouhý odchod z lipské burzy by tedy nic nevyřešil a kompletní odchod z evropského jednotného trhu s elektřinou by byl problematický.

Debatu o burze zažehla krize v roce 2022

Česká republika (respektive firma ČEZ) začala na energetické burze v Lipsku obchodovat v roce 2003 a téměř dvě dekády na ní fungovala bez povšimnutí širší veřejnosti. Do většího povědomí se burza dostala až v roce 2022, kdy byla po prudkém růstu cen označována za „viníka“ drahé elektřiny.

Burza jako taková však ceny neurčuje, je pouze místem směny, kde se potkává nabídka elektřiny od výrobců a poptávka ze strany obchodníků. Obrovský nárůst cen v roce 2022 způsobily (mimo jiné):

plynová krize, když Rusko v roce 2021 jednostranně omezilo dodávky zemního plynu do EU, a následná situace a sankce spojené s válkou na Ukrajině,
teplo a sucho, které ve Francii dočasně vyřadilo z provozu jaderné elektrárny a zneprůjezdnilo některé řeky v Německu pro lodní dopravu,
a stažení zemního plynu z již tak napjatého trhu v létě 2022, když při plnění německých zásobníků provozovatel oblasti THE neprodal nakoupené objemy s budoucím dodáním.

V té chvíli trh znervózněl a výsledkem byl exponenciální růst cen elektřiny i plynu. Ceny však nerostly jen na lipské burze, ale v rámci celého evropského trhu – na pražské burze nebo maďarské burze byly ceny energie v některých chvílích dokonce ještě vyšší než v Lipsku.

Většinu energií prodáváme mimo burzu

Elektřinu na burzách (i mimo ně) prodávají výrobci elektřiny. V České republice je dominantním výrobcem ČEZ, dále za ním pak Sev.en Energy, Sokolovská uhelná a několik dalších menších výrobců. ČEZ během cenové krize v roce 2022 potvrdil, že většinu vyrobené elektřiny (až 95 %) prodává doma v Česku a naprostá většina z tohoto množství se obchoduje mimo lipskou burzu. Cena na této burze je pro něj však referenční, tedy právě od ní svou cenu odvozuje. Nejde o žádný příkaz shora, ale o svobodné a přirozené rozhodnutí trhu.

Stát by mohl výrobcům do cenové politiky zasahovat jedině formou zákonů. Aktuálně u nás žádná taková legislativa neexistuje, elektřina je čistě tržní komoditou a výrobci se přirozeně snaží maximalizovat svůj zisk, což je i jejich povinnost vůči akcionářům. Výrobci tedy prodávají za takovou cenu, za kterou jsou kupující ochotni nakoupit.
Jestliže by stát do tohoto mechanismu vstoupil a například zakázal výrobcům obchodovat za burzovní ceny, porušil by tím principy tržní ekonomiky a udělal z energetiky regulované odvětví. To do značné míry potvrzuje také analýza zpracovaná přímo Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Regulace cen silové složky elektřiny nicméně je možná a některé evropské státy ji v určité míře využívají, znamená to ale nutnost změny zákonů a přijetí rizik z toho vyplývajících. Například možnou ztrátu zájmu o energetiku ze strany soukromých investorů.
Jako další příklad rizika můžeme zmínit Francii, kde regulovaná výrobní cena pro domácnosti bývá uváděna jako důležitý faktor nižší údržby francouzských jaderných elektráren a jejich velké míry odstavení na podzim a v zimě roku 2022.

V souvislosti s regulací cen elektřiny se často zmiňuje i další příklad z Francie, která v krizových letech zavedla „cenový štít“, aby snížila ceny elektřiny pro firmy i domácnosti. Nešlo však o regulaci ceny v pravém slova smyslu, ale o sérii opatření dotovaných ze státního rozpočtu. Například odpuštění daně, snazší přístup k historické jaderné energii pro více dodavatelů nebo finanční kompenzace pro dodavatele. V letech 2022 a 2023 francouzská vláda za tato opatření zaplatila z rozpočtu celkem 60 miliard EUR

Co by se stalo, kdybychom na lipské burze přestali obchodovat?

Přesto všechno si představme situaci, že bychom přestali obchodovat na lipské burze i v rámci jednotného evropského trhu s elektřinou a veškerou vyrobenou elektřinu si prodávali a spotřebovali doma v Česku. Ceny by i nadále určoval výrobce, který by se musel něčím řídit. A jen těžko si lze představit, že by najednou přestal sledovat ceny na evropských trzích a účtoval si výrazně nižší ceny. K tomu by jej přiměla jedině regulace ceny ze strany státu, kterou popisujeme výše. To už je však jiná debata a nemá s lipskou burzou příliš společného.

Odchod z jednotného evropského trhu s elektřinou by navíc poškodil naše obchodní partnery v Evropské unii. Česko je sice čistým vývozcem elektrické energie, což znamená, že pomáhá zemím, které aktuálně nedokážou svou spotřebu elektřiny pokrýt vlastními výrobními kapacitami, ale vyváží elektřinu zejména mimo období velké spotřeby a naopak dováží v období spotřebních špiček. Propojenost výroby a spotřeby je tedy mnohem složitější. Do budoucna se v souvislosti s odchodem od uhlí staneme čistými dovozci a budeme od sousedních zemí potřebovat elektřinu nakupovat ještě ve větší míře.

Navíc i další klíčové komodity – plyn a ropu – Česko dováží a je závislé na ostatních zemích. Hrozilo by tedy, že pokud bychom nekolegiálně přestali našim partnerům prodávat elektřinu, oni by nám to stejné mohli udělat s plynem či ropou.

Budeme vaším spolehlivým dodavatelem elektřiny

U nás získáte jistotu a záruky velkého dodavatele, ale zároveň i atraktivní ceny a osobní přístup jako u dodavatelů menších. Máme pro vás zajímavé produkty s fixovanou cenou, kterou po dobu trvání smlouvy vždy dodržíme. A veškeré papírování spojené se změnou dodavatele vyřídíme za vás.