Co znamená rosný bod v souvislosti se stavbami

Ke kondenzaci vody dochází nejčastěji v zimě. V nezateplených domech určitá míra kondenzace vlhkosti ve stěnách příliš nevadí a počítá se s ní. V zateplených budovách by ale voda ve zdivu mohla dělat problémy.

Typickým případem je zdivo obložené pouze tenkou a nedostatečnou vrstvou tepelné izolace. Ve zdivu se sráží vlhkost, zeď je ale zároveň z venku izolací neprodyšně uzavřená. Kondenzovaná vlhkost pak může zdivo narušovat a ve vlhkých domech je nezdravé prostředí. 

• Rosný bod je teplota, při níž dochází k maximálnímu nasycení vzduchu vodními parami, a ty se tak začnou kondenzovat do podoby vodních kapek. Kondenzovaná voda pak většinou začne zdivo ničit. 
• Na teplotu rosného bodu má vliv hlavně absolutní vlhkost vzduchu. Čím je vzduch vlhčí, tím je k tomu, aby se voda udržela ve formě vodních par, zapotřebí vyšší teplota. Dobrým příkladem je koupelna, kde se mohou začít mlžit relativně chladnější skleněné plochy a zrcadla i při vyšší teplotě a vysoké vlhkosti vzduchu způsobené třeba sprchováním. Vlhkost vzduchu zjistíte vlhkoměrem, který často bývá součástí teploměru nebo meteostanice.
• Vhodnou prevencí proti kondenzaci vlhkosti ve zdivu je správný návrh zateplení a využívání provětrávaných fasád (konstrukce zateplené fasády se vzduchovou mezerou).
• S nežádoucí vlhkostí zdiva si lépe poradí také difuzně otevřené (prostupné pro vodní páru) izolační materiály, jako je minerální vlna nebo dřevovláknité desky.